13 C 115/2020-44 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by z exekuce, kterou vede žalovaný proti jeho rodičům, byly vyloučeny v žalobě specifikované nemovitosti. Žalobu odůvodnil tím, že předmětné nemovitosti nabyl od svých rodičů na základě kupní smlouvy již v roce 2003. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť exekuci vede na základě pravomocného a vykonatelného exekučního titulu. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že rodiče žalobce [jméno] [jméno] [příjmení] jsou na základě smlouvy o převodu nemovitostí ze dne [datum] vlastníky nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Nový Jičín na [list vlastnictví], katastrální území Šenov u Nového [obec], a to pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součásti je stavba rodinného domu [adresa] a pozemku p. [číslo] – zahrada (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], katastrální území Šenov u Nového [obec] ze dne [datum] a aktuální internetové výpisy z katastru nemovitostí tohoto LV). Dne [datum] uzavřeli rodiče žalobce zástavní smlouvu, kterou zastavili na předmětné nemovitosti ve prospěch [právnická osoba] národní záložna, spořitelní a úvěrní družstvo [IČO] pro pohledávku ve výši [částka] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], katastrální území Šenov u Nového [obec] ze dne [datum]). Na základě této pohledávky byl mimo jiné i proti rodičům žalobce vydán Krajským soudem v Ostravě směnečný a platební rozkaz, který byl po námitkách rozsudkem téhož soudu ponechán v platnosti a k odvolání potvrzen i Vrchním soudem v Olomouci. V průběhu tohoto řízení uvedená pohledávka postupně přešla až na žalovaného, který již v řízení před vrchním soudem byl v postavení žalobce (směnečný a platební rozkaz Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 9. 2001 č.j. [číslo jednací], rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2002 č.j. [číslo jednací] a rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 8. 2007 č.j. [číslo jednací]). Poté rodiče žalobce jako prodávající uzavřeli dne [datum] se žalovaným jako kupujícím kupní smlouvu na tyto nemovitosti, která však nebyla předložena s návrhem na vklad příslušnému katastrálnímu úřadu, a proto nebyl žalobce zapsán jako vlastník, což tento úřad žalobci písemně sdělil (kupní smlouva uzavřená dne [datum] a sdělení katastrálního úřadu Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Nový Jičín ze dne [datum]). Žalovaný jako oprávněný vede exekuce proti rodičům žalobce, v rámci které byl vydán i exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí. Žalobce i jeho rodiče se snaží podáními v rámci exekučních řízení prodeji nemovitostí zabránit avšak bez úspěchu (usnesení o nařízení exekuce proti povinné [jméno] [příjmení] ze dne [datum], dopis soudního exekutora Mgr. [příjmení] ze dne [datum], exekuční příkaz soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 18. 2. 2013, č. j. 0138 EX 2057 [číslo], exekuční příkaz soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 18. 3. 2013, č. j. 0138 EX [číslo], usnesení SE Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 7. 4. 2020, č. j. [číslo jednací]). Podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. Podle § 1309 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.”) při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Soud věc po právní stránce hodnotil tak, že žalobce se domáhá vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí dle výše uvedeného ustanovení o. s. ř., avšak probíhající exekuce je realizací zástavního práva a nejedná se tudíž o uspokojování pohledávky věřitele prodejem exekutorem sepsaných věcí dlužníků. Zástavní právo k předmětným nemovitostem bylo zapsáno do katastru nemovitostí v roce 1998 z důvodu zajištění pohledávky [právnická osoba] národní záložna, spořitelní a úvěrní družstvo ve výši [částka]. Skutečnost, že se jedná o realizaci tohoto zástavního práva, vyplývá z odůvodnění rozsudků Krajského soudu v Ostravě a Vrchního soudu v Olomouci a z těchto rozsudků je rovněž zřejmé, že posledním majitelem uvedené pohledávky je žalovaný. Při prodeji zástavy je lhostejné, zda je vlastník zástavy shodný s dlužníkem a případný převod či přechod vlastnických práv k zástavě nemají žádný vliv na práva zástavního věřitele. I kdyby tudíž žalobce byl skutečně vlastníkem předmětných nemovitostí, nemohl by právo zástavního věřitele jakkoliv omezit. Navíc žalobce vlastníkem těchto nemovitostí není, když sice uzavřel s rodiči v roce 2003 kupní smlouvu na tyto nemovitosti, avšak převod vlastnictví zůstal pouze v obligační fázi, tj. nedošlo k převodu vlastnického práva na žalobce vkladem do katastru nemovitostí. S ohledem na skutečnost, že zástavní právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí několik let před tím, než došlo k uzavření oné kupní smlouvy, nabyl by žalobce, kdyby návrh na vklad svého vlastnického práva podal, nemovitosti s již zapsaným zástavním právem. Toto soud uvádí jen pro úplnost, pro vysvětlení základních otázek zástavního práva, ve kterých se žalobce zjevně neorientuje. Podstatné však je, jak již bylo uvedeno, že se jedná o realizaci zástavního práva zástavního věřitele, na což nemá žádný vliv kdo je vlastníkem zástavy a tudíž se vlastník zástavy nikdy nemůže domáhat vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud na základě skutečnosti, že úspěšnému žalovanému žádné náklady v tomto řízení nevznikly.