13 C 381/2020-10 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobce se svou žalobou po žalované domáhal zaplacení náhrady škody ve výši [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná dne 25. 8. 209 v obci [obec] napadla pojištěnkyni žalobce a způsobila ji zranění. Za tento skutek pak Městský úřad Studénka uznal žalovanou vinnou ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. V souladu s ustanovením § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb. má žalobce nárok na úhradu částky vynaložené na léčení poškozené osoby. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soud rozhodoval dle § 115a o.s.ř. bez jednání a dospěl k závěru, že žalovaná dne 25. 8. 209 v obci [obec] napadla pojištěnkyni žalobce a způsobila ji zranění. Za tento čin byla uznána vinnou ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. V důsledku popsaného jednání žalované utrpěla [jméno] [příjmení] zranění, jehož léčení si vyžádalo ze strany zdravotní pojišťovny zaplacení celkem [částka]. Tuto částku pak žalobce jako zdravotní pojišťovna poškozené bezvýsledně po žalované požadoval. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. Dle tohoto ustanovení příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Jak vyplynulo z rozhodnutí Městského úřadu Studénka, žalovaná svým protiprávním jednáním způsobila pojištěnkyni žalobce zranění, které si vyžádalo léčení, na které žalobce vynaložila částku [částka]. Je tedy zřejmé, že zákonné podmínky pro náhradu škody dle citovaného ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. byly splněny a soud proto nemohl rozhodnout jinak, než žalobě vyhovět a uložit žalované zaplatit požadovanou náhradu škody spolu s úrokem z prodlení, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., které určovalo výši úroku v době vzniku prodlení žalované. Dále soud rozhodl v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek, neboť žalobce je z tohoto zákona osvobozen od povinnosti platit soudní poplatek a byl ve věci úspěšný. Výše soudního poplatku vyplývá z přílohy k tomuto zákonu, a to z položky 2. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci úspěch. Na nákladech řízení požadoval zaplatit v souladu s vyhl. č. 254/2015 Sb. paušální náhradu 2 x [částka] za podání žaloby a výzvu k plnění.