17 C 137/2021-11 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou doručenou soudu dne 31. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkem částky 5 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 20. 10. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (původně [název], s.r.o.) jako věřitel uzavřela se žalovanou jako dlužnicí dne 19. 9. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě po prověření úvěruschopnosti žalované byl žalované poskytnut úvěr ve výši 5 500 Kč. Žalovaná spolu s žádostí o poskytnutí úvěru ve výši 5 500 Kč předložila své příjmy a výdaje, dále byla lustrována v CEE, ISIRu a dalších dostupných databázích, zda nemá pohledávku po splatnosti. Částka byla žalované zaslána bankovním převodem na účet žalované č. [bankovní účet] s uvedením identifikace platby půjčky v podobě variabilního symbolu [číslo]. Žalovaná se zavázala částku 5 500 Kč právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do 19. 10. 2018. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly všeobecné obchodní podmínky. Žalovaná ve lhůtě splatnosti dlužnou částku nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzývána k úhradě dluhu, na výzvu nereagovala, dlužnou částku do podání žaloby nezaplatila. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1696/2005). Dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně se dne 19. 9. 2018 zavazuje poskytnout žalované úvěr ve výši 5 500 Kč převodem na účet žalované bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy se splatností 30 dnů, přičemž roční úroková sazba činí 0 %, RPSN 0 % a celková splatná částka 5 500 Kč. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované. Na účet žalované byla dne 19. 9. 2018 převedena částka 5 500 Kč označená„ půjčka [číslo]“. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021. Právní zástupce žalobkyně vyzývá jménem žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 19. 9. 2018 dopisem ze dne 2. 2. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně podniká a při své podnikatelské činnosti je oprávněna poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelské úvěry, a to od 8. 1. 2013. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně podniká v předmětu činnosti poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů (z veřejného rejstříku). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 19. 9. 2018 elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu, kterou nazvaly smlouva o úvěru, podle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5 500 Kč dne 19. 9. 2018 na účet žalované uvedený ve smlouvě a žalovaná se v uvedené smlouvě zavázala částku 5 500 Kč vrátit právní předchůdkyni žalobkyně do 19. 10. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná na v žalobě uplatněnou pohledávku ničeho neuhradila, žalovaná toto tvrzení nepopřela, a protože toto tvrzení nebylo ani žádným důkazem vyvráceno, soud z něj vychází. Při právním hodnocení věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto úvěrující a žalovaná coby úvěrovaná uzavřely dne 19. 9. 2018 smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z. Podle této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně splnila svůj závazek a poskytla žalované na její žádost částku 5 500 Kč dne 19. 9. 2018 Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím elektronické komunikace na dálku. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 5 500 Kč do 30 dnů od zapůjčení, tj. do 19. 10. 2018. Žalovaná závazek vůči právní předchůdkyni žalobkyně nesplnila. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou platně dle § 1879 a následujících o.z. byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzýval k zaplacení dlužné částky, žalovaná na výzvu nereagovala. Soud proto shledal žalobní nárok co do základu a výše důvodný a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru 5 500 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti úvěru 20. 10. 2018 do zaplacení, přičemž důvodnost úroku z prodlení je dána § 1970 o. z. a jeho výše § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná dlužnou částku žalobkyni zaplatila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, přiznal jí soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, kteréžto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z odměny za zastoupení advokátem, a to paušální odměny podle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč a paušální náhrady výdajů stanovené dle § 14b odst. 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč.