17 C 175/2021-12 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela po prověření úvěruschopnosti žalované dne 26. 3. 2018 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které společnost poskytla žalované částku 10 000 Kč. Uvedenou částku si žalovaná převzala v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o úvěru. Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně dlužnou částku a zaplatit úrok ve výši 2 000 Kč za dobu trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 18,96 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, tedy celkem 18 000 Kč v 60. týdenních splátkách po 300 Kč počínaje splátkou splatnou 2. 4. 2018, přičemž poslední splátka byla splatná na 20. 5. 2019. Žalovaná splátky řádně nehradila, ke dni 29. 11. 2019 tak dlužná jistina činila 10 000 Kč. Žalovaná na předmětnou pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně zaplatila celkem 5 000 Kč, tato částka byla započtena částkou 2 000 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částkou 1 866,61 Kč na poplatek za administrativní činnost a částkou 1 133,39 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek, přičemž poslední platba ze strany žalované byla uhrazena dne 22. 6. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou dne 29. 11. 2019 postoupena na žalobkyni. Postoupená pohledávka sestává z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 133,39 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 866,61 Kč. Žalobkyně po žalované nenárokuje zaplacení dlužné úhrady za služby a navýšení účtované původním věřitelem vůči žalované. Nárokovaná pohledávka tak sestává z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 1 016,47 Kč vyčíslených sazbou 18,96 % ročně z dlužné jistiny od 21. 5. 2019 do postoupení pohledávky dne 29. 11. 2019, z kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 503,75 Kč vyčíslených zákonnou úrokovou sazbou 9,75 % ročně z dlužné jistiny od 28. 5. 2019 do postoupení pohledávky 29. 11. 2019, z úroků z prodlení v zákonné výši a úroků ve výši 18,96 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení. Právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzýval k zaplacení dlužné částky, žalovaná na výzvu nereagovala. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1696/2005). Dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: Ve věci bylo prokázáno, že [právnická osoba], po prověření úvěruschopnosti žalované poskytla žalované dne 26. 3. 2018 částku 10 000 Kč označenou jako úvěr a žalovaná se zavázala tuto poskytnutou částku a dále částku 8 000 Kč označenou jako poplatky, sestávající z úroku 2 000 Kč, z poplatku za administrativní činnost 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso 4 000 Kč, celkem tedy částku 18 000 Kč, vrátit v pravidelných 60. týdenních splátkách po 300 Kč počínaje první splátkou splatnou 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná zaplatila na smlouvu o úvěru částku 5 000 Kč, nezaplatila částku 14 500 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 133,39 Kč, z dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 866,61 Kč a navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně neuplatňuje. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019 podaným k doručení dne 13. 12. 2019. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne 3. 9. 2020 podaným k doručení České poště, s.p. dne 4. 9. 2020 žalovanou vyzývala k zaplacení dlužné částky. Na základě vyhodnocení provedených důkazů a z nich učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 o.z. a dle zákona č. 257/2016 Sb., podle níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její žádost částku 10 000 Kč dne 26. 3. 2018. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně v 60. splátkách po 300 Kč týdně spolu s poplatkem ve výši 8 000 Kč. Žalovaná závazek vůči právní předchůdkyní žalobkyně nesplnila, když nezaplatila na jistinu částku 10 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso částku 2 866,39 Kč a na poplatek za administrativní činnost částku 133,39 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou platně dle § 1879 a následujících o.z. byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla vyzývána právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila. Soud proto shledal žalobní nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 000 Kč co do základu a výše za důvodný a zavázal žalovanou k zaplacení žalobkyni částky 10 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 016,47 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 503,75 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši z částky 10 000 Kč a úroků ve výši 18,96 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, přičemž výše úroků vyplývá z ustanovení § 2395 o.z. a důvodnost a výše úroku z prodlení z ustanovení § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná dlužnou částku žalobkyni zaplatila, přičemž v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, návrh ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená dle § 14a cit. vyhlášky ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč.