17 C 88/2021-21 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou podanou dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení celkem částky 24 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 50 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 457,53 Kč a s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 16 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. společností [právnická osoba], uzavřela dne 13. 12. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] v souladu se smluvními podmínkami původního věřitele platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 18. 12. 2018 na částku 16 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru jsou obchodní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen VOP). Smlouva o úvěru byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku tím způsobem, že žalovaná na stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa] vyplnila požadované registrační údaje. Za účelem jednoznačné identifikace žalované při uzavírání smlouvy o úvěru byla totožnost žalované ověřena kopií občanského průkazu zaslanou žalovanou elektronicky právní předchůdkyni žalobkyně. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná verifikační platbu ze svého bankovního účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Při zaslání verifikační platby žalovaná odsouhlasila VOP a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly žalované zaslány na email uvedený v žádosti o půjčku. Na základě smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet úvěr celkem ve výši 16 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala dlužnou částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně do 12. 1. 2019. Žalovaná peněžní prostředky včetně příslušenství nevrátila do data splatnosti a ocitla se tak v prodlení. Smlouvou byla pro případ prodlení se zaplacením ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a povinnost žalované zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 byla pohledávka za žalovanou s účinností ke dni 28. 8. 2020 postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení činila dlužná částka 24 050 Kč, tato sestávala z nesplacené jistiny ve výši 16 000 Kč, z nesplacené smluvní pokuty ve výši 8 000 Kč (0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 16 000 Kč od 13. 1. 2019, to jest ode dne následujícího po splatnosti půjčky, do 27. 5. 2020) a z neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 50 Kč (poplatek za upomínku). Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaná na výzvu nereagovala. 2. Podáním doručeným soudu dne 14. 7. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 8 050 Kč, představující smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 50 Kč. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] řízení v této části zastavil. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud provedl ve věci dokazování následujícími listinami, z nichž zjistil dále uvedené skutečnosti: -) z listiny nazvané smlouva o úvěru [číslo] ze dne 13. 12. 2018, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 3 000 Kč se splatností do 30 dnů, přičemž roční procentní sazba úroku činila 0 %, RPSN 0 % a celková částka 3 000 Kč byla splatná dne 12. 1. 2019 bez prodloužení. -) z listiny nazvané smlouva o úvěru [číslo] ze dne 18. 12. 2018, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 16 000 Kč se splatností do 30 dnů, přičemž roční procentní sazba úroku činila 0 %, RPSN 0 % a celková částka 16 000 Kč bez prodloužení byla splatná dne 12. 1. 2019. -) z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, že na tento účet dne 12. 12. 2018 došla platba 0,11 Kč z účtu žalované č. [bankovní účet], na tento účet žalované byla dne 13. 12. 2018 zaslaná částka 3 000 Kč označená„ půjčka od [webová adresa] [číslo]“ a dne 18. 12. 2018 byla na účet žalované zaslaná částka 13 000 Kč označená„ dodatecna pujcka od [webová adresa] [číslo] n.2“. -) z dopisu ze dne 3. 5. 2021, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru [číslo] do 12. 5. 2021. -) ze smlouvy o postoupení pohledávek, z dopisu ze dne 19. 8. 2020, z potvrzení o přijetí platby za postoupené pohledávky, z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek, že [právnická osoba] jako postupitel postoupila na žalobkyni jako nabyvatele dne 19. 8. 2020 pohledávky ve stavu ke dni 10. 8. 2020 včetně pohledávky za žalovanou. Dopisem ze dne 8. 9. 2020 bylo postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni oznámeno žalované. -) Nahlédnutím do veřejného rejstříku soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je v obchodním rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze zapsána od 25. 1. 2013 a jako předmět podnikání má zapsáno mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 5. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná se zaregistrovala na stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, požádala o úvěr ve výši celkem 16 000 Kč, smlouvu stvrdila verifikační platbou, tím došlo k uzavření smlouvy o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně částku 3 000 Kč žalované poskytla dne 13. 12. 2018 a částku 13 000 Kč dne 18. 12. 2018. Žalovaná se zavázala vrátit částku 16 000 Kč právní předchůdkyni žalobkyně do 30 dnů, to jest do 12. 1. 2019. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky. 6. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení: § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. § 588 věta první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. § 2 odst. 3 o. z., výklad právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. § 86 odst. 2 věta první ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Při právním hodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že dne 13. 12. 2018 uzavřeli [právnická osoba], tedy právní předchůdkyně žalobkyně jakožto úvěrující a žalovaná jakožto úvěrovaná smlouvu, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. a dle § 104 a následujících z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím elektronického formulář