6 C 252/2021-57 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 2. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 2 000 Kč od 7. 9. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 255,84 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 481 Kč a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] se žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel bezhotovostním převodem finanční prostředky ve výši 2 000 Kč a zavázal se vrátit poskytnutou jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 536 Kč. Žalovaný se tak zavázal uhradit celkem částku ve výši 2 536 Kč. Dle smlouvy byla celková dlužná částka splatná dne 26. 12. 2016 a to v jediné splátce na bankovní účet právního předchůdce žalobkyně. Proces poskytnutí finančních prostředků žalovaného byl takový, že na internetových stránkách [webová adresa] žalovaný provedl svoji registraci, kde mu byl založen uživatelský účet. Žalovaný vyplnil své osobní a kontaktní údaje, dále pak číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 26. 12. 2016. Žalovaný na svůj závazek právnímu předchůdci žalobkyně neuhradil žádnou částku. Ode dne 27. 12. 2016 se tak žalovaný ocitnul v prodlení s úhradou částky ve výši 2 536 Kč, kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru 2 000 Kč a nedoplatek poplatku za sjednání úvěru 536 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018 s účinností ke dni 6. 9. 2018 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 21. 9. 2018. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 8 441 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 2 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 536 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 945 Kč a nákladů za inkasní vymáhání ve výši 3 960 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobkyně učinila rozhodnutí, že v soudním řízení neuplatní ku prospěchu žalovaného úhradu postoupených nákladů za inkasní vymáhání co do výše uvedené částky a zároveň, že uplatní zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny v níže specifikované výši. Žalobkyně tak požaduje úhradu nesplacené jistiny ve výši 2 000 Kč, nesplacený úrok ve výši 536 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 945 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 255,84. 3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 23. 8. 2021, č. j. 6 C 252/2021-53 byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 15 dnů doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, z čeho je tvořena částka 1 945 Kč. 4. Žalobkyně ve svém podání ze dne 7. 9. 2021, uvedla, že se jedná o náklady za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení dlužníka, a to tak, že při odeslání 1. upomínky ve výši 850 Kč, při odeslání 2. upomínky ve výši 250 Kč, při odeslání 3. upomínky ve výši 250 Kč a při odeslání 4. upomínky ve výši 250 Kč. Celkově tak mohla právní předchůdkyně žalobkyně nárokovat částku ve výši 1 600 Kč, která představovala maximální možnou výši nákladů souvisejících s odesláním písemných upomínek žalovanému. Žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět co do částky ve výši 345 Kč představující část požadovaného administrativního poplatku přesahující částku 1 600 Kč. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 96/1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) řízení částečně zastavil. Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky ve výši 2 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 7. 9. 2018 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 255,84 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 2 136 Kč. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] (ze Smlouvy o úvěru [číslo] z výpisu z účtu) Na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši 2 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku 2 536 Kč spolu s příslušenstvím do 26. 12. 2016. Žalovaný však sjednanou částku řádně a včas neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018 s účinností ke dni 6. 9. 2018, převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 21. 9. 2018 (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2018). Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu výzvou ze dne 4. 2. 2021 (z výzvy před podáním žaloby ze dne 4. 2. 2021). 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po provedeném dokazování má soud prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši 2 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku 2 000 Kč (jistina) a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 536 Kč. Podáním doručeným soudu dne 7. 9. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky ve výši 345 Kč. Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky, avšak toto dosud neučinil, proto shledal soud žalobní nárok žalobkyně co do základu a výše důvodný a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 7. 9. 2018 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 255,84 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 2 136 Kč. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby a 100 Kč jednoho ½ úkonu realizovaných před podáním návrhu ve věci (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé a jednoduchou výzvu k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.