6 C 368/2021-13 — Okresní soud v Novém Jičíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě žalobkyně uvedla, že dne [datum] provedla ošetření a vyšetření žalovaného v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně, přičemž byla prokázána přítomnost alkoholu či jiných návykových látek u žalovaného. Částka za vyšetření, ošetření a následný pobyt žalovaného v protialkoholní záchytné stanici činila 2 000 Kč. Žalovaný dne [datum] svůj dluh uznal a zavázal se jej žalobkyni uhradit do 14 dnů od podpisu uznání dluhu, tj. do [datum]. Žalovaný však dlužnou částku v celkové výši 2 000 Kč neuhradil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně provedla u žalovaného ošetření v protialkoholní záchytné stanici [nemocnice] ve [město] a to dne [datum]. Za provedení tohoto vyšetření vznikl žalobkyni nárok na zaplacení částky 2 000 Kč, což žalovaný dne [datum] uznal na listině„ Uznání dluhu“ a zavázal se ji uhradit do 14 dnů od podpisu tohoto uznání dluhu. (z Uznání dluhu ze dne [datum]) Žalovaný však žalobkyni do dnešního dne dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou upomínku. (z upomínky ze dne 13. 8. 2021) Soud věc po právní stránce hodnotil dle zákona č. 379/2005 Sb., a to především § 17 odst. 4, dle kterého dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Tento svůj závazek žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše dle § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval v případě přiznání náhrady nákladů ustanovení § 14b/1,5 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění, když žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.