8 C 207/2021-44 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že se žalovanou uzavřela, prostřednictvím komunikace na dálku, dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž součástí byly též Obchodní podmínky. Na základě Smlouvy o zápůjčce byla žalobkyní žalované dne [datum] vyplacena zápůjčka ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku ve výši [částka], tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky [částka] a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši [částka] a administrativní poplatek ve výši [částka], celkem částku [částka], a to v 53 měsíčních splátkách po [částka] a v 54 (závěrečné splátce) ve výši [částka]. Splatnost první splátky byla dohodnuta dnem [datum]. Žalovaná však platby dle předmětné smlouvy o zápůjčce nehradila řádně a včas a je tak v prodlení s hrazením svých závazků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce. Z důvodu prodlení žalované žalobkyně neuhrazenou část jistiny zápůjčky v souladu s ustanovením článku 11 Smlouvy o zápůjčce ve spojení s ustanovením v článku [číslo]. Obchodních podmínek zesplatnila, a to ke dni [datum]. Žalobkyně tak za žalovanou nadále eviduje jistinu ve výši [částka] Vedle jistiny se žalobkyně domáhá po žalovaném s odkazem na citovanou smlouvu doplacení obchodního úroku ve výši [částka], úroku z prodlení v souhrnné výši [částka], měsíčních poplatků za správu zápůjčky ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Dlužné částky nebyly přes opakované výzvy ze strany žalobkyně do dnešního dne žalovaným uhrazeny. 3. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, zda a jakým způsobem posuzovala úvěruschopnost žalované úvěr splácet. K tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne [datum] uvedla, že naplnila požadavek zákona o spotřebitelském úvěru, když posoudila schopnost žalované splácet měsíčně částku ve výši [částka] a zároveň celou zápůjčku řádně a s odbornou péčí. Žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet zápůjčku nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to konkrétně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a nahlédnutím do centrální evidence exekucí, prokazující, že žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí a dále především z informací získaných od žalované, a to předložením výpisu z účtu žalované aktuálního před uzavřením smlouvy o konkrétní půjčce a výplatní pásky žalované, prokazující pravidelný měsíční příjem žalované až ve výši [částka] čistého. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání dne [datum] se nedostavila, svou neúčast neomluvila. 5. Právní zástupce žalobkyně u jednání uvedl, že žádá, aby žalobě bylo vyhověno a byly přiznány náklady řízení. Má za to, že v řízení bylo prokázáno, že byla řádně uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná částku obdržela, řádně nesplácela, úvěruschopnost žalované byla zkoumána řádně, neboť veškeré příjmové a výdajové položky, které se žalobkyně dozvěděla ať už z žalovanou předložených listin, případně z vlastní činnosti směřující k ověření těchto údajů, zadává do skoringového systému, který má žalobkyně schválený ČNB a který následně veškerý příjmový i výdajovým položkám přiřazuje koeficient od 0-1, když 1 je přiřazována pravidelně opakujícím se příjmovým i výdajovým položkám, zatímco nižší koeficient je přiřazován položkám, které nemají ekonomicky hodnotu pravidelných měsíčních příjmů a výdajů. V tomto směru skoringový systém po zadání veškerých příjmových položek počítal s částkou příjmů ve výši [částka], kdy na straně příjmů zohlednil pravidelnou mzdu, kterou žalovaná pobírala a dále příjmu plnění z pojistné události i čerpání dalších půjček, kdy samozřejmě těmto přiřadil nejnižší možný koeficient s ohledem na nemožnost tyto považovat za pravidelné příjmy. K otázce výdajů pak systém tyto vyhodnotil na částku [částka], kdy tyto byly tvořeny z částek vynakládaných na výběr v hotovosti, transakce platební kartou, mobilní platby, platby za pojištění, platby vynakládané za chod domácnosti (energie, plyn, voda, teplo), bankovní poplatky za vedení účtu a platby kartou, dále nespecifikované domácí platby a v poslední řadě splátky jiných úvěrů uvedených žalovanou a plynoucích z výpisu z účtu. Právní zástupce žalobkyně doplnil, že se jednalo o tzv. pay day půjčku, která je podstatně dražší co do nákladů půjčky, než půjčka poskytnuta žalobkyní, jenž byla rozdělena do delšího časového horizontu 54 měsíčních splátek s níže nastavenou měsíční splátkou, tudíž mohla vést ke konsolidaci dalších úvěrů a znamenat tak pro žalovanou v jeho měsíčních rešerších úsporu. Na základě tohoto pak systém stanovil maximální výši měsíční splátky, kterou bude žalovaná schopna splácet a to na částku [částka], kdy žalobkyně na základě svého obchodního rozhodnutí tuto s žalovanou sjednala v částce nižší ve výši [částka]. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši [částka], kterou žalovaná v dohodnutých 53 měsíčních splátkách po [částka] a jedné splátce ve výši [částka] řádně nesplácela. Došlo tak k zesplatnění zápůjčky, a to ke dni [datum]. Žalovaná ani přes písemné upomínky řádně nesplácela (ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] Obchodních podmínek, z Vyčíslení pohledávky, Sazebníku poplatků, ze Splátkového kalendáře, z Výzvy k úhradě dlužných splátek, ze dne [datum], z Oznámení o zesplatnění ze dne [datum], z Předžalobní upomínky ze dne [datum]) 7. Z„ formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr“ ze dne [datum] vyplynulo, že čistý měsíční příjem žalované činil částku [částka], měsíční výdaje částku [částka] (z čehož částka [částka] činila pravidelnou splátku jiných půjček), žalovaná byla svobodná a uvedla jednu vyživovací povinnost. Z výplatního lístku žalované za období [číslo] byl zjištěn čistý měsíční příjem ve výši [částka] a za období [číslo] činil čistý měsíční příjem [částka]. Z výpisů z účtu: za období od [datum] do [datum] činil počáteční zůstatek na účtu částku – [částka] a konečný částku – [částka]; za období od [datum] do [datum] činil počáteční zůstatek na účtu částku – [částka] a konečný částku 0; za období od [datum] do [datum] činil počáteční zůstatek na účtu částku – [částka] a konečný částku [částka]. Tento zůstatek na účtu vznikl však proto, že žalovaná obdržela dne [datum] další úvěr ve výši [částka]. 8. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku [částka] a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku ve výši [částka], tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky [částka] a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši [částka] a administrativní poplatek ve výši [částka], a to v 53 měsíčních splátkách po [částka] a v 54. (závěrečné splátce) ve výši [částka]. Žalobkyně u příležitosti poskytnutí úvěru žalované nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala úvěruschopnost žalované tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet, když nezkoumala řádně skutečné výdaje žalované – doprava do zaměstnání, náklady na telefon, internet, jiné půjčky. Nezjišťovala skutečnou částku na obživu, bydlení, náklady na energie, nedoložila doklady – pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, náklady na energie. Nezjišťovala, v jaké výši žalovaná plnila vyživovací povinnost, když tuto ve svém dotazníku přiznala. Výše úvěru v daném případě činila [částka] a žalovaná měla tuto částku splácet po dobu 53 měsíců ve výši [částka] tak a l měsíce ve výši [částka], aby zaplatila celkovou částku [částka]. 9. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také OZ), podle něhož, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 1813 o. z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zá