8 C 249/2021-23 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve vši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,08 %, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] s žalovaným smlouvu nazvanou Smlouva o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit společnosti částku ve výši [částka] a zaplatit náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši [částka], sestávající z úroku ve výši [částka], odměny za administrativní činnost ve výši [částka], a poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši [částka] Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit částku [částka], a to v pravidelných 58 měsíčních splátkách po [částka] Poslední splátku byl žalovaný povinen uhradit nejpozději do [datum]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty a patří mezi ně zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradil žalovaný dne [datum] a celkem žalovaný uhradil částku [částka]. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k [datum] úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši [částka] od [datum] až do zaplacení dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,05% ročně. Pohledávka za žalovaným byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky doporučeným dopisem. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005). 4. Soud má za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě níž společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit částku [částka], z čehož částka [částka] měla představovat souhrnný poplatek (zahrnující úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso ve výši [částka]). Žalovaný měl plnit společnosti [právnická osoba] v 58 týdenních splátkách po [částka]. První splátka byla splatná do 7 kalendářní dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že převzal částku [částka] od společnosti [právnická osoba] (ze smlouvy nazvané Smlouva o půjčce ze dne [datum] [číslo]). Podle smluvních podmínek v případě prodlení zákazníka s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, dále se účastníci smlouvy dohodli, že pro případ, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má [právnická osoba] právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové zápůjčky (ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce). Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalovaného z nájemní smlouvy a výměru státní podpory. Žalovaný byl nezaměstnaný, bydlel v nájmu, jeho čistý měsíční příjem činil dávku státní sociální podpory ve výši [částka] a výdaje [částka], jeho použitelný příjem pak činil částku [částka]. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení (ze zákaznické karty ze dne [datum]). Žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil a poslední splátku uhradil dne [datum]. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; z žaloby vyplývá, že žalovaný dluží na jistině částku [částka] a na dlužném poplatku [částka], celkem tedy [částka]; a dále kapitalizované úroky ve výši [částka] (tj. úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do data postoupení pohledávky dne [datum]), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (tj. zákonný úrok z prodlení 8,05 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do [datum] [právnická osoba] oznámil žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o zápůjčce postoupila žalobkyni a zároveň vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši [částka], který vyplývá ze smlouvy [číslo] (z oznámení o postoupení ze dne [datum], z podacího archu). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ve výši [částka], a to nejpozději do [datum] předžalobní upomínkou (z výzvy k plnění ze dne [datum]). 5. Soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému celkem částku [částka]. Žalovaný uhradil pouze částku [částka], když poslední splátku uhradil dne [datum]. Poté již neuhradil žádnou částku. Ke dni vyhlášení rozsudku žalovaný dluží na jistině částku [částka]. 6. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 9 odst. 1 zákona č.145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Po právní stránce byla věc hodnocena tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle shora citovaného ust. § 2390 občanského zákoníku. Žalobkyně splnila svou smluvní povinnost a poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. V době uzavírání úvěrové smlouvy žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Z údajů, které sdělil samotný žalovaný tak žalobkyně zjistila, že žalovaný disponuje dávkou státní sociální podpory ve výši [částka] (což není klasický příjem) a náklady na domácnost bez bližší specifikace činí [částka] měsíčně. Z toho vyplývá, že na běžné hospodaření žalovaného pak zbývala částka [částka]. Žalovaný uhradil na splátkách částku [částka]. Dluží tak na jistině částku [částka]. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako