8 C 309/2021-12 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Tuto finanční částku převzal žalovaný v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty a patří mezi ně zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouva. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku, odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit formou 45 týdenních splátek po [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne [datum]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni [datum] činila dlužná jistina [částka] a dlužný poplatek [částka]. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem [částka]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] dále úrokem ve výši 29 % ročně, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku [částka]. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], převedena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena. Ke dni [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství [částka]. Součástí částky [částka] je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovaném neuplatňuje. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení pouze nesplacené dlužné jistiny ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka]. Výzvou právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu, dlužnou částku však neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] poskytl žalovanému na jeho žádost zápůjčku [číslo] ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit částku [částka], z čehož částka [částka] měla představovat souhrnný poplatek, zahrnující částku [částka] jako úrok, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku měl žalovaný společnosti [právnická osoba] plnit v 45 týdenních splátkách po [částka] Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce (ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný byl v době uzavírání smlouvy zaměstnán a jeho čistý měsíční příjem činil [částka], další čisté příjmy domácnosti činily [částka] – více nespecifikované, celkové odhadované měsíční výdaje žadatele činily [částka] Tyto zjištění učinil právní předchůdce žalobkyně z pracovní smlouvy, složenek 8, [číslo] a 3 výplatních pásek (ze Zákaznické karty ze dne [datum])). Výdaje žalovaného nebyly nijak zjišťovány a ověřovány. Žalovaný uhradil na úvěr celkem [částka] (z Tabulky umoření ze dne [datum]). Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství [částka]. Žalobkyně se rozhodla nepožadovat po žalovaném zaplacení zbývajícího dlužného poplatku a k dnešnímu dni tedy dluží na jistině částku ve výši [částka] [právnická osoba] oznámil žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] postoupil žalobkyni a zároveň vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení (z oznámení o postoupení ze dne [datum] a z podacího lístku). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy). Soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému celkem částku [částka]. Žalovaný uhradil pouze částku [částka]. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také OZ), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění účinném době uzavření předmětné smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po právní stránce byla věc hodnocena tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle shora citovaného ust. § 2390 občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou smluvní povinnost a přenechal žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. V době uzavírání úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného. Z údajů, které sdělil samotný žalovaný, z výplatních pásek za období 6, 7, [číslo] a složenek 8, [číslo], tak právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaný byl zaměstnán jako uklízeč s čistým měsíčním příjmem [částka], další čisté příjmy domácnosti činily [částka] a odhadové měsíční výdaje činily [částka], když další čisté uvedené příjmy nebyly nijak ověřovány. Stejně tak nebyly nijak prověřovány běžné měsíční výdaje žalovaného. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední