8 C 334/2021-12 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem 28 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Tuto finanční částku převzala žalovaná v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty a patří mezi ně zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouva. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku, odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit formou 60 týdenních splátek po [částka]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Již ze smluvního ujednání bylo žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni [datum] činila dlužná jistina [částka] a dlužný poplatek [částka]. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem [částka]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] dále úrokem ve výši 28 % ročně, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku [částka]. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], převedena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované písemně oznámena. Ke dni [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství [částka]. Součástí částky [částka] je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Žalobkyně požaduje po žalované uhrazení pouze nesplacené dlužné jistiny ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka]. Výzvou právního zástupce žalobkyně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu, dlužnou částku však neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] poskytl žalované na její žádost zápůjčku [číslo] ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit částku [částka], z čehož částka [částka] měla představovat souhrnný poplatek, zahrnující částku [částka] jako úrok, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku měla žalovaná společnosti [právnická osoba] plnit v 60 týdenních splátkách po [částka] Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce (ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná byla v době uzavírání smlouvy zaměstnána a její čistý měsíční příjem činil [částka], odhadované měsíční výdaje žadatelky činily [částka] Tyto zjištění učinil právní předchůdce žalobkyně z pracovní smlouvy a 3 výplatních pásek (ze Zákaznické karty ze dne [datum]). Výdaje žalované nebyly nijak zjišťovány a ověřovány. Žalovaná uhradila na úvěr celkem [částka] (z Tabulky umoření ze dne [datum]). Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství [částka]. Žalobkyně se rozhodla nepožadovat po žalované zaplacení zbývajícího dlužného poplatku a k dnešnímu dni tedy dluží na jistině částku ve výši [částka] [právnická osoba] oznámil žalované, že pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] postoupil žalobkyni a zároveň vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení (z oznámení o postoupení ze dne [datum] a z podacího lístku). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy). Soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované celkem částku [částka]. Žalovaná uhradila pouze částku [částka]. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také OZ), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytoval před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo jiných zdrojů. Poskytoval poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po právní stránce byla věc hodnocena tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle shora citovaného ust. § 2390 občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou smluvní povinnost a přenechal žalované finanční prostředky ve výši [částka]. V době uzavírání úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalované. Z údajů, které sdělila samotný žalovaná, z výplatních pásek za období 9, 10, [číslo] a pracovní smlouvy, tak právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaná byla zaměstnána jako dělnice s čistým měsíčním příjmem [částka] a odhadové měsíční výdaje činily [částka], když běžné měsíční výdaje žalované nebyly nijak prověřovány. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 stanoví, že věřitel je povinen při posouzen