8 C 354/2020-11 — Okresní soud v Novém Jičíně

Předmětem řízení k žalobě, doručené soudu dne [datum], bylo zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené s využitím prostředků komunikace na dálku mezi [právnická osoba], [IČO] jako zapůjčitelem na straně jedné a žalovaným jako vydlužitelem na straně druhé. Zapůjčitel jako postupitel postoupil svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] na žalobce jako postupníka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005). Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 věty první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 2394 o. z., bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Soud vzal za prokázané a dospěl k závěru, že mezi žalovaným jako vydlužitelem a [právnická osoba], [IČO] jako zapůjčitelem byla uzavřena s využitím prostředků komunikace na dálku dne [datum] písemná smlouva o zápůjčce [číslo] dle ustanovení § 2390 o. z. Na základě této smlouvy [právnická osoba] přenechala žalovanému tím, že mu dne [datum] poukázala na bankovní účet č. [bankovní účet] peněžní částku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit zapůjčiteli a zároveň uhradit poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], celkem tedy částku ve výši [částka] (ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] a z potvrzení [právnická osoba] o provedené platbě ze dne [datum]). Žalovaný zapůjčenou částku ve výši [částka] s poplatkem ve výši [částka] neuhradil. [právnická osoba] jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce jako postupníka a žalovanému oznámila postoupení pohledávky doporučeným dopisem ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], výzvy k plnění ze dne [datum]). Protože žalovaný dosud nezaplatil, co dluží žalobci z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o zápůjčce, soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný je od [datum] v prodlení se splněním peněžitého dluhu ve výši [částka], je povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení ve výši 10 % ročně podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].