13 C 336/2022-13 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 15 380,87 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel se žalovanou [příjmení] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran nebo platebních služeb a žalovaná se zavázala mu za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit sjednanou cenu. Žalovaná však povinnost zaplatit cenu poskytnutých služeb (2 380,87 Kč) porušila. Dále byly žalované poskytnuty podmíněné slevy na kupní cenu koncových zařízení v celkové výši 13 000 Kč. Žalovaná však nedodržela podmínky pro poskytnutí těchto slev a žalobci tak vznikl nárok na jejich vrácení. Celkem tak žalovaná dluží žalobci 15 380,87 Kč, které dosud žalobci nezaplatila. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o.s.ř. a dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli dne [datum], dne [datum] a dne [anonymizováno] [číslo] smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalovaná si objednala služby třetích stran či platební služby, které přes řádné vyúčtování žalobci dosud neuhradila. Jedná se o tyto vyúčtování: číslo období služby 3. stran splatnost [číslo] 14. 4. – [datum] 372,95 Kč [datum] [číslo] 20. 4. - [datum] 1 254,46 Kč, 301,51 Kč a 79 Kč [datum] [číslo] 20. 5. – [datum] 372,95 Kč [datum] Žalovaná si dále koupila od žalobce dotovaná koncová zařízení. Celkové zvýhodnění činilo 13 000 Kč a bylo podmíněno dodržením sjednané doby trvání smluvních vztahů. Žalovaná však své povinnosti vyplývající z uzavřených smluv neplnila, když neplatila žalobci částky vyúčtované za poskytnuté služby a žalobce proto účastnické smlouvy vypověděl a po žalované požadoval doplacení kupních cen za koncová zařízení. Žalovaná však žalobci ničeho nezaplatila. Nereagovala pak ani na písemnou upomínku ze dne [datum]. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále též„ ZEK“), tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. Podle § 2 písm. n) ZEK, pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu Soud věc po právní stránce hodnotil dle citovaných ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., když především dospěl k závěru, že se jedná o platby za služby třetích stran, kde je dána pravomoc soudu. Žalobce na základě uzavřené smlouvy umožnil žalované využívat takovéto služby, které také žalovaná v hojné míře využíval, když v období od [datum] do [datum] využila těchto služeb za celkem 2 380,87 Kč. Dále dospěl soud k závěru, že mezi účastníky bylo uzavřeno několik kupních smluv na koncová zařízení, které byly žalované prodány za sníženou kupní cenu. Vzhledem k tomu, že došlo k zániku smluvních vztahů v důsledku porušení smluvních povinnosti žalovanou před uplynutím sjednané minimální doby trvání, vznikla žalované povinnost doplatit žalobci kupní ceny do plné výše, tedy doplatit 13 000 Kč (3 000 Kč + 5 000 Kč + 5 000 Kč). Z těchto důvodu soud žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jež určovalo v době prodlení žalované výši úroků z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 380,87 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.