13 C 72/2022-12 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení dlužných televizních poplatků ve výši 1 754 Kč a úroků z prodlení z této částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, což také žalovaná učinila. Žalovaná však řádně televizní poplatky neplatila a dluží tak žalobkyni žalovanou částku, kterou nezaplatila ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o. s. ř. a dospěl k závěru, že žalovaná se od května 2018 přihlásila prostřednictvím České pošty k placení televizních poplatků. Tyto televizní poplatky však v období září 2020 až září 2021 řádně neplatila a dluží z toho důvodu žalobkyni částku 1 754 Kč. Tuto částku nezaplatila, přestože byla o to písemně žalobkyní upomínána. Po právní stránce soud věc hodnotil v souladu se zákonem č. 252/1994 Sb. a zákonem č. 348/2005 Sb., které upravují povinnost držitele televizního přijímače platit televizní poplatky. Protože žalovaná není osobou, jež zákon taxativně uvádí mezi osobami od placení poplatků osvobozenými, má žalovaná povinnost platit stanovený televizní poplatek od té doby, kdy se k placení prostřednictvím České pošty přihlásila, a to nejpozději do 15. dne příslušného měsíce. Výše televizního poplatku byla stanovena na 135 Kč od ledna 2008. V období září 2020 až září 2021 nezaplatila žalovaná 1 krát 134 Kč a 12 krát 135 Kč. Dluží tak žalobkyni na poplatcích 1 754 Kč. Jestliže žalovaná v uvedeném období nebyla držitelem televizního přijímače, měla k odhlášení z evidence poplatníka připojit písemné čestné prohlášení o tom, že nastaly okolnosti odůvodňující odhlášení což, neučinila, a proto její povinnost poplatky platit trvala i v tomto období. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. Sb., které v době počátku prodlení určovalo výši úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 754 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.