16 C 156/2022-23 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 127,45 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 483,01 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 280,16 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 12 127,45 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 28 % ročně z částky 12 127,45 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč. Tuto částku převzal žalovaný v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 17 944 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši 3 620 Kč s úrokovou sazbou 28 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 12 249 Kč a odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 075 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit formou 60 týdenních splátek po 650 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ode dne [datum] úrokem ve výši 28 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný na pohledávku uhradil 18 079,70 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. pomocí tzv.„ karty zákazníka“, do níž žalovaný zapsal své majetkové poměry. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. [právnická osoba], tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne [datum] ve smlouvě o zápůjčce zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 21 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 38 944 Kč, z čehož částka 17 944 Kč měla představovat souhrnný poplatek zahrnující úrok 3 620 Kč, odměnu za komfortní a flexibilní splácení ve výši 12 249 Kč a odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 075 Kč. Žalovaný měl plnit společnosti [právnická osoba] v 60 týdenních splátkách po 650 Kč. První splátka byla splatná do sedmi kalendářních dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 21 000 Kč v hotovosti (ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný do tzv. karty zákazníka písemně prohlásil, že pracuje na plný pracovní úvazek s průměrným měsíčním příjmem ve výši 17 000 Kč a dalším příjmem domácnosti ve výši 5 200 Kč, jeho běžné výdaje činí cca 8 000 Kč měsíčně a sestávají z výdajů domácnosti ve výši 7 000 Kč a splátek úvěrů ve výši 1 000 Kč. Žalovaný prohlásil, že proti jeho osobě nejsou vedeny exekuce ani nepodal návrh na zahájení insolvenčního řízení a v souvislosti s jeho osobou nebylo insolvenční řízení zahájeno. K tomuto prohlášení žalovaný obchodnímu zástupci doložil pracovní smlouvu, výplatní pásky za měsíce srpen až říjen roku 2016 (ze zákaznické karty ze dne [datum]). Žalovaný na splátkách půjčky uhradil celkově 18 079,70 Kč (z tabulky umoření - přehledu plateb). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně strany 112 přílohy). [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 35 464,30 Kč do deseti dnů od doručení; výzva byla odeslána žalovanému dne [datum] (z oznámení o postoupení ze dne [datum] a z podacího lístku). Žalovanému byla dne [datum] odeslána předžalobní výzva (z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku). 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se dne [datum] zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatek 17 944 Kč, celkem tedy 38 944 Kč splatit v 60 týdenních splátkách po 650 Kč Částku 21 000 Kč převzal žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný celkem uhradil žalobkyni částku 18 079,70 Kč. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný vyplnila do karty zákazníka a žalovaným předložených dokumentů. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván také předžalobní upomínkou. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 6. Podle ustanovení § 1 druhé věty zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 7. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění zákona č. 43/2013 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění zákona č. 43/2013 Sb., není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 9. Podle ustanovení § 588 věty první občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 12. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o zápůjčce a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 145/2010 Sb. Pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby. 13. V souladu s ustanovením § 9 zákona č. 145/2010 Sb. bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník nen