17 C 105/2021-141 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou podanou dne [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 20 262 Kč s tvrzením, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] orné půdy o výměře 440 m2, pozemku parc. [číslo] orné půdy o výměře 446 m2 a pozemku parc. [číslo] zastavěné plochy a nádvoří o výměře 35 m2 v obci a katastrálním území (dále jen„ k.ú.“) [obec]. Žalovaný se na základě kupní smlouvy ze dne 9. 8. 2019 stal vlastníkem staveb bývalého areálu zahradnictví na ulici [ulice] v [město], jedná se o soubor [staveb] (staveb nezapisovaných do katastru nemovitostí) a staveb technického vybavení. Celý areál je již řadu let nevyužíván, a je tedy ve značně zchátralém stavu. Žalovaný se stal vlastníkem toliko staveb, nikoliv pozemků pod nimi, když tato skutečnost byla žalovanému od počátku známa. Žalovaný tedy již při uzavírání kupní smlouvy věděl, že nabývá stavby na cizích pozemcích, aniž by měl zajištěn přístup k těmto stavbám a aniž by měl s vlastníky jednotlivých pozemků uzavřenu jakoukoli dohodu, která by jej opravňovala užívat cizí pozemky. Žalovaný přesto plánuje stavby využívat ke své podnikatelské činnosti, přičemž vlastníkům pozemků vyhrožuje vyvlastněním. Žalovaný tak uvedené pozemky ve vlastnictví žalobce dlouhodobě, nejméně od září 2019, užívá, když užívá stavby neevidované v katastru nemovitostí tj. skleníky/pařeniště a dále stavbu bez čp./če, jinou stavbu, a to bez právního titulu pro toto užívání. Za toto užívání pozemků ničeho nehradí, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohacuje. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn dopisem právního zástupce žalobce ze dne 30. 6. 2021, v němž byl také vyzván k úhradě bezdůvodného obohacení za období září 2019 až červen 2021. Na předžalobní výzvu však žalovaný nereagoval a předmětné pozemky i nadále užívá. Žalobci se jako adekvátní výše bezdůvodného obohacení částka 12 Kč/1m2 / rok, což při celkové výměře pozemků parc. [číslo] násobku počtu měsíců, které žalovaný pozemky užívá, činí celkem 20.262 Kč (921 m2 x 22 měsíců). Vzhledem k postoji žalovaného k věci, má za to, že případný znalecký posudek, který by nechal žalobce vypracovat, by žalovaný rozporoval, a proto navrhuje, aby znalecký posudek zadal soud. 2. Soud ve věci vydal dne 10. 8. 2021 platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasný odpor a následně se k věci písemně vyjádřil dne 11. 8. 2021 tak, že nárok žalobce neuznává a navrhoval zamítnutí žaloby; ztotožnil se s tvrzením žalobce, že se žalovaný na základě kupní smlouvy ze dne 9. 8. 2019 stal výlučným vlastníkem staveb bývalého areálu zahradnictví a že žalobce má ve svém vlastnictví pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] (dále také jen„ předmětné pozemky“). Ztotožnil se i s tvrzením, že celý bývalý areál bývalého zahradnictví je již řadu let nevyužíván a že je tedy ve značně zchátralém stavu. Dále uvedl, že stavby žalovaného byly postaveny před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen„ o.z.“) a v souladu s § 3055 o.z. se nestaly součástí žádného pozemku pod nimi. Žalovaný tedy samozřejmě již při uzavírání kupní smlouvy věděl, že nabývá stavby na cizích pozemcích. Předmětné pozemky leží desítky let pod nánosy kontaminace a znečištění, které tam během 20let způsobili právní předchůdci, vandalové a squatteři. Od doby restitucí se nikdo z majitelů o pozemky ani o činnost v areálu nestaral. Žalovaný chce pozemky ve sklenících revitalizovat a provozovat zahradnictví. Žalovaný si je dobře vědom institutu bezdůvodného obohacení, proto se snaží již téměř dva roky jednat s majiteli všech pozemků pod všemi jeho budovami. Dne 5. 8. 2021 žalovaný rozeslal všem majitelům pozemků pod stavbami návrh dohody o vypořádání bezdůvodného obohacení, přičemž žalobce tuto korespondenci převzal dne 10. 8. 2021. S dalšími žalobními tvrzeními žalovaný nesouhlasí, není pravda, že nemá zajištěn přístup ke stavbám, není pravda, že žalovaný vyhrožuje vyvlastněním, není pravda, že se žalovaný pokoušel vynutit si přístup ke stavbám. Není také pravda, že žalovaný pozemky žalobce dlouhodobě, nejméně od září 2019 užívá. Právní účinky vkladu nastaly až ke dni 30. 12. 2019 a od té doby je vlastníkem nemovitostí, které převzal v únoru 2020. Není pravda, že byl žalovaný na bezdůvodné obohacení ze strany žalobce upozorněn, jediné upozornění dostal dopisem právního zástupce žalobce ze dne 30. 6. 2021, v němž byl vyzván takto k odstranění staveb na pozemcích, když tuto korespondenci převzal žalovaný dne 16. 7. 2021 na poště, žaloba byla podána 13. 7. 2021. Na předžalobní výzvu žalovaný reagoval dopisem doručeným právnímu zástupci žalovaného dne 19. 7. 2021. Žalovaný zatím odváží odpad a žádný užitek ze staveb nemá, nemohl se tedy obohatit o 20 262 Kč. 3. Při prvním soudním jednání v této věci konaném dne 22. 11. 2021 žalobce uvedl, že upravuje svá žalobní tvrzení tak, že požaduje bezdůvodné obohacení namísto za období od září 2019 do června 2021 za období od ledna 2020 do října 2021, tedy stále za 22 měsíců. 4. Obecná zmocněnkyně při jednání dne 22. 11. 2021 uvedla, že žalovaný uznává žalobní nárok co do základu a výše 12 Kč za m2 a rok ve vztahu ke stavbě na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] za období od ledna 2020 do října 2021, tedy za 22 měsíců a 35 m2 uznává žalobní nárok co částky 770 Kč; dále uvedla, že žalovaný uznává žalobní nárok co do základu nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení za 886 m2 pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec], a konečně uznal bezdůvodné obohacení za 886 m2 pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] ve výši 487,30 Kč za pozemky, když vyšel z ceny 0,30 Kč za 1m2 a rok od ledna 2019 do října 2021, když nesouhlasil s cenou 12 Kč za m2 a rok (na rozdíl od pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]). Dále žalovaný při uvedeném jednání zopakoval, že sice věděl, že kupuje stavby na cizích pozemcích, ale pozemky byly dlouhodobě kontaminovány nepovolenými skládkami, nikdo se o jejich stav nezajímal a žalovaný stavby koupil, aby je dal do pořádku, vyčistil je a začal na nich podnikat. Žalovaný tak od února 2020 uklízí a na vlastní náklady vyváží skládky na těchto pozemcích a za odvoz odpadu z pozemku parc. [číslo] zaplatil 4 091,55 Kč, když tato částka představuje náklady, které musel vynaložit, aby pozemky mohl vůbec užívat, a tuto částku 4 091,55 Kč uplatňuje proti žalobci jak obranu dle § 3005 občanského zákoníku. 5. V podání datovaném dnem 22. 12. 2021 a doručeném soudu do datové schránky dne 28. 12. 2021, žalovaný uvedl, že byl poučen o zásadě koncentrace, přesto nemohl z omluvitelného právního omylu spočívající v neznalosti obecně závazných právních předpisů a z toho vyplývajícího nesprávného posouzení právních důsledků právních skutečností opomněl namítat, že pozemky neměly být dle zákona č. 229/1991 Sb., vůbec vydány a že o to usiloval i JZD [obec] [obec], když pozemky byly zastavěny skleníky, tedy věcmi nemovitými. Žalobce proto nemůže chtít po žalovaném bezdůvodné obohacení, neboť zde není právní titul žalobce k pozemku, dohody o vydání nemovitostí jsou absolutně neplatným právním úkonem. Dne 1. 10. 1989 byl na základě hospodářské smlouvy proveden zápis do katastru nemovitostí změny užívání pozemku parc. [číslo] z dosavadního uživatele [název] na nového uživatele – vlastníka- JZD [obec] na základě převodu zahradnictví od bývalého uživatele [název] [název] [název] [název] a [název] [okres] na [obec] [obec], a to od 1. 10. 1989. Na JZD jako na povinnou osobu se začaly obracet oprávněné osoby s žádostmi o vydání pozemků. Pozemky byly vyvlastněny za náhradu za účelem zřízení zahradnické parcely a sloužily účelu, pro který byly vyvlastněny. Dne 4. 10. 1991 požádal o vydání pozemků pan [příjmení] jako právní předchůdce žalobce, jednalo se o roli [číslo] a označil za držitele JZD [obec]. 6. V reakci na podání žalovaného ze dne 28. 12. 2021 žalobce namítal vydržení vlastnického práva k žalobou dotčeným pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec]. 7. Podáním ze dne 19. 5. 2022 žalobce rozšířil žalobní žádání a požadoval dále po žalovaném bezdůvodné obohacení ze stejného skutkového důvodu za měsíce listopad 2021 až květen 2022. 8. Při jednání dne 3. 8. 2022 soud připustil změnu žaloby ze dne 22. 11. 2021 spočívající v tom, že žalobce požaduje po žalovaném bezdůvodné obohacení za období leden 2020 až říjen 2021 namísto původně žalovaného bezdůvodného obohacení za období září 2019 až 2021. Dále soud připustil změnu žaloby ze dne 19. 5. 2022 spočívající v rozšíření žalobního žádání o bezdůvodné obohacení dále za období listopad 2021 až prosinec 2021. Rozšíření žaloby ze dne 19. 5. 2022 o bezdůvodné obohacení za období leden 2022 až květen 2022, soud nepřipustil. Důvodem nepřipuštění žaloby byly výsledky dokazování, zejména již dne 4. 5. 2022 vypracovaný znalecký posudek, doručený soudu 6. 5. 2022, který v souladu se znaleckým úkolem zadaným soudem v usnesení ze dne 24. 1. 2022 stanovil obvyklou (tržní) cenu nájmu předmětných pozemků obvyklých v místě a čase za rok 2020 a 2021, nikoli i za rok 2022. 9. Soud ve věci provedl dokazování a z jednotlivých důkazů zjistil následující rozhodné skutečnosti: - z vý