17 C 213/2021-18 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky 8 091,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 23. 11. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] jako věřitelka uzavřela se žalovaným jakožto dlužníkem dne 10. 10. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě po prověření úvěruschopnosti žalovaného byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč. Žalovaný spolu s žádostí o poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč předložil své příjmy a výdaje, dále byl lustrován v CEE, ISIRu a dalších dostupných databázích, zda nemá pohledávku po splatnosti. Částka byla žalovanému zaslána bankovním převodem na účet žalovaného dle smlouvy č. [bankovní účet] s uvedením identifikace platby půjčky v podobě variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný se zavázal částku 6 000 Kč právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do 22. 11. 2018, současně se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 304,10 Kč a případný poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 787 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti dlužnou částku nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzýván k úhradě dluhu, na výzvu nereagoval, dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně se dne 10. 10. 2018 zavazuje poskytnout žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč převodem na účet žalovaného bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy se splatností 21 dnů, přičemž roční úroková sazba činí 0 %, RPSN 2 952,12 % a celková splatná částka činí 7 304,10 Kč, tato sestává z dlužné jistiny 6 000 Kč a poplatku za zápůjčku ve výši 1 304,10 Kč. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, žalovaný doložil svůj pravidelný příjem výplatnicemi za měsíce září 2018 a srpen 2018, současně čestně prohlásil, že je schopen úvěr splácet. Na účet žalovaného byla dne 10. 10. 2021 převedena částka 6 000 Kč označená„ půjčka [číslo]“. Dodatkem ze dne 8. 11. 2018 byla splatnost úvěru prodloužena na 36 dnů, tj. do 22. 11. 2021. Poplatek za prodloužení splatnosti úvěru činí 787 Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 5. 2021. Právní zástupce žalobkyně vyzývá jménem žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru ze dne 10. 10. 2018 dopisem ze dne 16. 5. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně podniká a při své podnikatelské činnosti je oprávněna poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelské úvěry, a to od 8. 1. 2013. 5. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 6. Právní předchůdkyně žalobkyně podniká v předmětu činnosti poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů (z veřejného rejstříku). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 10. 10. 2018 smlouvu, kterou nazvali smlouva o spotřebitelském úvěru, a podle této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč dne 10. 10. 2018 na účet žalovaného uvedený ve smlouvě a žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal částku 6 000 Kč vrátit právní předchůdkyni žalobkyně do 21 dnů, tj. do 31. 10. 2018 (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 10. 10. 2018). Žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o prodloužení splatnosti zápůjčky, za prodloužení splatnosti činí poplatek částku 787 Kč, splatnost zápůjčky nastala 22. 11. 2018 (z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 11. 2018). Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 5. 2021). Právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky (z dopisu ze dne 16. 5. 2021, z poštovního podacího lístku). Žalobkyně tvrdí, že žalovaný na v žalobě uplatněnou pohledávku ničeho neuhradil, žalovaný toto tvrzení nepopřel, a protože toto tvrzení nebylo ani žádným důkazem vyvráceno, soud z něj vychází. 7. Při právním hodnocení věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto úvěrující a žalovaný coby úvěrovaný uzavřeli dne 10. 10. 2018 smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně splnila svůj závazek a poskytla žalovanému na jeho žádost částku 6 000 Kč dne 10. 10. 2018 Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím elektronické komunikace na dálku. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 6 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 304,10 Kč do 21 dnů od zapůjčení, tj. do 31. 10. 2018. Dne 8. 11. 2018 žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dodatek ke smlouvě, kterým byla splatnost úvěru prodloužena na 36 dní, splatnost úvěru tak nastala 22. 11. 2018. Za prodloužení splatnosti úvěru se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 787 Kč. Žalovaný závazek vůči právní předchůdkyni žalobkyně ani částečně nesplnil. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou platně dle § 1879 a následujících o.z. byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzýval k zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvu nereagoval. Soud proto shledal žalobní nárok co do základu a výše důvodný a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru 6 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 304,10 Kč a poplatek za prodloužení úvěru ve výši 787 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky 8 091,10 Kč ode dne následujícího po splatnosti úvěru 23. 11. 2018 do zaplacení, přičemž nárok na úrok z prodlení je dán § 1970 o. z. a jeho výše § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni zaplatil. 8. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, přiznal jí soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, kteréžto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z odměny za zastoupení advokátem, a to paušální odměny podle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč a paušální náhrady výdajů stanovené dle § 14b odst. 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč.