24 C 204/2022-15 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení ke společnému návrhu obou manželů, došlému soudu dne 10. 6. 2022, byl rozvod manželství účastníků, uzavřeného dne 24. 3. 2001 před [stát. instituce]. 2. Soud vzal za prokázané, že u obou účastníků se jedná o manželství první. Manželé spolu nežijí déle než půl roku, od června 2022 bydlí odděleně. Z manželství se narodily čtyři děti, z nichž syn [jméno] je již zletilý. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10. 8. 2022, č. j. 11 Nc 23/2022-22 byly nezletilé děti [jméno], [datum narození], [jméno], [datum narození] a [jméno], [datum narození], [anonymizováno], svěřeny na dobu po rozvodu manželství do péče matky (manželky) a otec (manžel) se zavázal přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou 4 000 Kč měsíčně, na výživu pro nezletilého [jméno] částkou 3 500 Kč měsíčně a na výživu pro nezletilého [jméno] částkou 2 500 Kč měsíčně, počínaje dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů. Rozsudek nabyl právní moci dne 15. 9. 2022. V současné době na straně manželky ani na straně manžela již nepřichází v úvahu obnovení manželského soužití. 3. Po právní stránce soud věc posuzoval podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Za příčinu rozvratu manželství soud považuje rozdílnost povah manželů, kteří nebyli schopni se dohodnout na způsobu financování dříve společné domácnosti, na přístupu k výchově dětí a na způsobu trávení volného času, neboť mají každý jiné koníčky a záliby. Rozvod manželství nebyl shledán v rozporu se zájmy nezletilých dětí účastníků, které by byly dány zvláštními důvody (§ 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku). Soud proto společnému návrhu manželů vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 5. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 23 věty první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s.“), podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.