6 C 216/2022-103 — Okresní soud v Novém Jičíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 9. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 5 023,23 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že uzavřela se žalovanou Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací a to dne [datum] Smlouvu [číslo] a dne [datum] Smlouvu [číslo]. Nedílnou součástí smluv jsou Podmínky služeb a zboží za zvýhodněnou cenu, Všeobecné podmínky pro poskytování služeb elektronických komunikací a Ceník. Na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Žalovaná však řádně neplnila povinnosti z uvedených smluvních závazků, když nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování, na což byla ze strany žalobkyně upozorněna prostřednictvím vystavených vyúčtování, zaslaných SMS upomínek či písemných upomínek. Žalovaná dluží žalobkyni z dosud neuhrazených vyúčtování částku 5 023,23 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 26. 7. 2021, avšak dlužnou částku neuhradila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud má za prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely Smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a to dne [datum] Smlouvu [číslo] a dne [datum] Smlouvu [číslo]. Na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně přístupu ke službám třetích stran a žalovaná se zavázala ji za tyto služby řádně platit sjednanou cenu. Žalovaná však nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování. Jedná se o vyúčtování [číslo] za období od 10. 12. 2019 do 9. 1. 2020 na částku 23,23 Kč splatné dne 28. 1. 2020 a vyúčtování [číslo] na částku 5 000 Kč za období od 10. 4. 2021 do 9. 5. 2021 splatné dne 28. 5. 2021. Jelikož žalovaná řádně a včas za tyto služby neplatila, byla vyzvána k jejich úhradě předžalobní upomínkou ze dne 26. 7. 2021 (ze smluv, z ceníku, z vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] z předžalobní upomínky ze dne 26. 7. 2021) Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel na straně jedné a žalovaná jako účastník na straně druhé uzavřely v písemné formě dne [datum] a dne [datum] podle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované v souladu se Všeobecnými podmínkami o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací služby elektronických komunikací, k jejichž odběru se žalovaná zavázala jejich označením ve smlouvě, resp. které si žalovaná objednala, včetně doplňkových služeb. Žalovaná se zavázala za objednané služby platit příslušné poplatky v souladu s podmínkami uvedenými v této smlouvě a v souladu s aktuálním ceníkem. Jelikož žalobkyně prokázala právní základ svého nároku i jeho výši, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě částky 5 023,23 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 023,23 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval v případě přiznání náhrady nákladů ustanovení § 14b/1,5 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění, když žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.