6 C 22/2022-10 — Okresní soud v Novém Jičíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě žalobkyně uvedla, že dne 17. 10. 2011 provedla ošetření a vyšetření žalovaného v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně, přičemž byla prokázána přítomnost alkoholu či jiných návykových látek u žalovaného. Částka za vyšetření, ošetření a následný pobyt žalovaného v protialkoholní záchytné stanici činila 2 000 Kč. Žalovaný dne 17. 10. 2011 svůj dluh uznal a zavázal se jej žalobkyni uhradit do 14 dnů od podpisu uznání dluhu, tj. do 31. 10. 2011. Žalovaný však dlužnou částku v celkové výši 2 000 Kč neuhradil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně provedla u žalovaného ošetření v protialkoholní záchytné stanici [nemocnice] ve [město] a to dne 17. 10. 2011. Za provedení tohoto vyšetření vznikl žalobkyni nárok na zaplacení částky 2 000 Kč, což žalovaný dne 17. 10. 2011 uznal na listině„ Uznání dluhu“ a zavázal se ji uhradit do 14 dnů od podpisu tohoto uznání dluhu. (z Uznání dluhu ze dne 17. 10. 2011) Žalovaný však žalobkyni do dnešního dne dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou upomínku. (z upomínky ze dne 20. 8. 2021) Soud věc po právní stránce hodnotil dle zákona č. 379/2005 Sb., a to především § 17 odst. 4, dle kterého dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Tento svůj závazek žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše dle § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval v případě přiznání náhrady nákladů ustanovení § 14b/1,5 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění, když žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.