6 C 231/2022-24 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 11. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 4 080 Kč s tím, že dne 174. 8. 2020 v 16:11 hodin při jízdě na lince [číslo] dne 28. 9. 2020 v 7:50 hod. při jízdě na lince [číslo] dne 1. 10. 2020 v 6:35 hodin při jízdě na lince [číslo] dne 5. 9. 2020 v 6:26 hod. při jízdě na lince [číslo] dopravy provozované žalobkyní, se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala jízdné ve výši 4x 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 4x 1 000 Kč, žalovaná ovšem požadované nezaplatila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud z„ Hlášení o porušení tarifních a přepravních podmínek [číslo] [variabilní symbol]“ zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 17. 8. 2020 v 16:11 hodin na lince [číslo] dopravního prostředku. Dále se přepravovala prostředkem veřejné dopravy dne 28. 9. 2020 v 7:50 hod. na lince [číslo] – z„ Hlášení o porušení tarifních a přepravních podmínek [číslo] [variabilní symbol]“, dne 1. 10. 2020 v 6:35 hodin na lince [číslo] z„ Hlášení o porušení tarifních a přepravních podmínek [číslo] [variabilní symbol]“ a dne 5. 9. 2020 v 6:26 hod. na lince [číslo] – z„ Hlášení o porušení tarifních a přepravních podmínek [číslo] [variabilní symbol]“. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění, § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v platném znění, § 49 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a smluvních přepravních podmínek žalobkyně, ze kterých vyplývá, že žalovaná se jako cestující na výzvu pověřené osoby dopravce neprokázala platným jízdním dokladem, a je tak povinna zaplatit 4x přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč za jízdy uskutečněné bez jízdního dokladu a jízdné ve výši 4x 20 Kč. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatila, je nárok žalobkyně důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 080 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.