6 C 272/2022-10 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy č. formuláře [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu č. formuláře [číslo], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (komplexní pojištění vozidla„ [anonymizováno]“) [značka automobilu], typ [anonymizováno], [registrační značka], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné. První pojistné bylo sjednáno ve výši 3 837 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce roční. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 31. 5. 2019. Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Pojištění zaniklo ke dni 3. 9. 2021 v souladu s ust. § 12 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., v platném znění. Důvodem je zánik po marném uplynutí 30 denní lhůty. Žalovaný byl v souladu se zákonem upomínán. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil a ani nepožádal o prodloužení lhůty k dobrovolné úhradě. Při zániku pojištění má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od 31. 5. 2021 do 3. 9. 2021. Žalovaný žalobkyni neuhradil částku v celkové výši 2 075 Kč. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po stránce právní tak, že mezi účastníky byla dne 13. 5. 2019 platně uzavřena pojistná smlouva dle ustanovení § 2758 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. tím vzniklo žalobkyni jako pojistiteli právo na pojistné za celou dobu trvání pojistného vztahu až do jeho zániku. Žalovaný nezaplatil pojistné za období od 31. 5. 2021 do 3. 9. 2021 poměrné výši 2 075 Kč. Dále na daný skutkový stav dopadá ust. § 12/1 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku i spolu s požadovaným úrokem z prodlení, který odpovídá zákonnému úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného. Žalobkyně požaduje tyto úroky ode dne 4. 9. 2021 do 20. 6. 2022, tedy kapitalizované ve výši 140 Kč. Právo žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení 1970 o. z. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 075 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval v případě přiznání náhrady nákladů ustanovení § 14b/1,5 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění, když žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.