6 C 303/2022-12 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 6. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 622 Kč s tím, že dne 28. 4. 2020 v 8:51 hodin při jízdě na lince [číslo] ([anonymizováno]), dne 13. 5. 2020 v 8:50 hod. při jízdě na lince [číslo] ([anonymizováno]), dne 10. 12. 2020 v 10:12 hod. při jízdě na lince [číslo] ([anonymizováno]), dne 19. 3. 2021 v 9:30 hodin při jízdě na lince [číslo] ([anonymizováno]) a dne 8. 9. 2021 v 13:28 hod. na lince [číslo] ([anonymizováno]), dopravy provozované žalobkyní, se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 3x 24 Kč a 2x 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 5x 1 500 Kč, žalovaný ovšem požadované nezaplatil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud z„ Dohody s cestujícím [číslo]“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 28. 4. 2020 v 8:51 hod. na lince [číslo] ([anonymizováno]), dne 13. 5. 2020 v 8:50 hod. na lince [číslo] ([anonymizováno]) - z„ Dohody s cestujícím [číslo]“, dne 10. 12. 2020 v 10:12 hod. na lince [číslo] ([anonymizováno]) - z„ Dohody s cestujícím [číslo]“, dne 19. 3. 2021 v 9:30 hod. na lince [číslo] ([anonymizováno]) - z„ Dohody s cestujícím [číslo]“ a dne 8. 9. 2021 v 13:28 hod. na lince [číslo] ([anonymizováno]) - z„ Dohody s cestujícím [číslo]“. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Podle ust. § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobkyně důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky.