6 C 311/2021-24 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 5. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 900 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od původního věřitele – [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16. 11. 2020. Oznámení o postoupení pohledávky podepsané postupitelem bylo žalovanému odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě. Původní věřitel uzavřel s žalovaným Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytnul dne [datum] žalovanému bezúročnou zápůjčku ve výši 5 000 Kč, která měla být jednorázově splacena dne 17. 11. 2020 společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný zápůjčku v poskytnuté výši čerpal, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovaným. Žalovaný odeslal žádost o zápůjčku právě přes webové stránky [webová adresa] a následně byla posuzována schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Žalovaný ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaný na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasil. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele č. [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Nárok žalobkyně tvoří pohledávka skládající se z nesplacené zápůjčky ve výši 5 000 Kč a z poplatku za zpracování žádosti o poskytnutí zápůjčky ve výši 1 900 Kč; oba nároky splatné společně dne 17. 11. 2020. Žalovaný na tento svůj dluh neuhradil ničeho. Výzva k plnění byla zaslána žalovanému dne 18. 2. 2021. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná Smlouva o zápůjčce [číslo], na základě níž společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 6 900 Kč, z čehož částka 1 900 Kč měla představovat poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný měl částku splatit nejpozději dne 17. 11. 2020. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 5 000 Kč dne [datum] převodem na účet č. [bankovní účet] (ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], potvrzení o provedené platbě). Žalovaný byl v měsíci říjnu 2020 majitelem uvedeného účtu, na který byla připsána částka 5 000 Kč (ze sdělení [příjmení] [příjmení] ze dne 24. 2. 2022) Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky výzvou ze dne 18. 2. 2021. Dlužná částka však nebyla uhrazena. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 18. 2. 2021. (ze smlouvy o postoupení pohledávek, z výzvy k úhradě před podáním žaloby, z oznámení o postoupení pohledávky, z podacího lístku) 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že mezi žalovaným jako dlužníkem a společností [právnická osoba], jako věřitelem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému dne [datum] převodem na účet žalovaného částku ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 1 900 Kč do 17. 11. 2020. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 18. 2. 2021. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky výzvou ze dne 18. 2. 2021. Dlužná částka však nebyla uhrazena. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v sazbě 8,25 % ročně z částky 6 900 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 900 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval v případě přiznání náhrady nákladů ustanovení § 14b/1,5 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění, když žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.