6 C 377/2021-17 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 18. 8. 2021 domáhala po žalovaném úhrady částky 6 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 200 Kč ve výši 9 % ročně od 3. 9. 2018 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. V žalobě uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 3. 2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 3. 8. 2018 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2. 9. 2018. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 200 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů – jméno, příjmení, ročné číslo, číslo občanského průkazu, číslo bankovního účtu včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, byla žalovanému schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru a žalovanému byla poskytnuta částka 5 000 Kč se splatností dne 2. 9. 2018. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako číslo smlouvy [číslo]. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z potvrzení o odeslání finančních prostředků, přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru dne 3. 8. 2018 částku 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 200 Kč nejpozději do 2. 9. 2018. Žalovaný však poskytnutou částku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Dne 13. 4. 2021 vyzvala žalobkyně, prostřednictvím právního zástupce, žalovaného k úhradě dlužné částky. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021, žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dne 13. 4. 2021 (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 3. 8. 2018, z potvrzení o odeslání finančních prostředků, ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 4. 2021, z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 13. 4.2021) 5. Dle ustanovení § 2395 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě všech shora uvedených skutečností má soud za to, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 5 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku do 2. 9. 2018 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 200 Kč. Žalovaný však původnímu věřiteli peněžní částku ve výši 6 200 Kč prokazatelně nevrátil. Jelikož původní věřitel, jako postupitel, tuto svou pohledávku za žalovaným, dne 3. 3. 2021 postoupil žalobkyni, soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v sazbě 9 % ročně z částky 6 200 Kč od 3. 9. 2018 do zaplacení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 200 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.