6 C 405/2021-13 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 30. 9. 2021 domáhala po žalovaném úhrady částky ve výši 2 832 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 123,49 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 832 Kč od 2. 5. 2021 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]) uzavřela s žalovaným dne 30. 10. 2017 smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Žalovaný byl dle smlouvy povinen platit ceny za služby a produkty poskytované [anonymizována dvě slova] v souladu s platným sazebníkem. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat. Debetní zůstatek ani přes upomínky žalovaný nevyrovnal a proto převedla právní předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků ke dni 1. 1. 2021. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 2 832 Kč a úrok z prodlení 45,64 Kč. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet neuhradil žalovaný žádnou částku. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2021 postoupena ke dni 1. 5. 2021 na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činila celkem dlužná částka 2 955,49 Kč, sestávající z jistiny ve výši 2 832 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 123,49 Kč. Po datu postoupení pohledávky žalovaný neuhradil na dluh ničeho. Žalovaný byl žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky, ani přesto však dlužná částka uhrazena nebyla. Žalovaný je v prodlení s úhradou peněžité částky ve výši 2 955,49 Kč sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši 2 832 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 123,49 Kč. Žalobce dále požaduje úroky z prodlení v zákonné výši z částky 2 832 Kč od 2. 5. 2021 do zaplacení. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud učinil skutkový závěr, že předchozí věřitel – [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 30. 10. 2017 rámcovou smlouvu o finančních službách, na jejímž základě byl žalovanému zřízen účet číslo [bankovní účet]. Vzhledem ke skutečnosti, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost debetní zůstatek vyrovnat a z této částky zaplatit úrok z prodlení. [obec] [anonymizováno] žalovaného vyzvala k úhradě dluhu, který převedla na účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a který činil na nepovoleném debetu 2 832 Kč a na úroku z prodlení 45,64 Kč [obec] [anonymizováno], jako postupitel, převedla pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dne 21. 5. 2021. Ke dni vyhlášení rozsudku činil dluh žalovaného na jistině částku 2 832 Kč a kapitalizovaném úroku z prodlení 123,49 Kč. V řízení žalovaný netvrdil, ani neprokazoval, že by dluh žalobkyni uhradil. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 6. Podle § 2662 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o účtu se ten, kde vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 7. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud tedy žalobě vyhověl jako důvodné a uložil žalovanému v souladu s požadavkem žalobkyně povinnost k zaplacení dlužné částky s tím, že je žalovaný povinen hradit z částky 2 832 Kč úrok z prodlení ve výši dle ust. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 832 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval v případě přiznání náhrady nákladů ustanovení § 14b/1,5 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění, když žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.