8 C 155/2022-22 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou doručenou soudu dne [datum] a jejím doplněním ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Tuto finanční částku převzal žalovaný v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty a patří mezi ně zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouva. Ve svém doplnění žaloby ze dne [datum] pak žalobkyně uvedla, že dle informací žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že je zaměstnán jako zámečník a jeho měsíční příjem činí [částka] resp. Je zaměstnán jako montér a jeho měsíční příjem činí [částka]. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku, odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit formou 18 měsíčních splátek po [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne [datum]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Ke dni [datum] činila dlužná jistina [částka] a dlužný poplatek [částka]. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem [částka]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] dále úrokem ve výši 29 % ročně, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], převedena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena. Ke dni [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství [částka]. Součástí částky [částka] je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovaném neuplatňuje. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení pouze nesplacené dlužné jistiny ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka]. Výzvou právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu, dlužnou částku však neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] poskytl žalovanému na jeho žádost zápůjčku [číslo] ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit částku [částka], z čehož částka [částka] měla představovat souhrnný poplatek, zahrnující částku [částka] jako úrok, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku měl žalovaný společnosti [právnická osoba] plnit v 18 měsíčních splátkách po [částka] Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce (ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný byl v době uzavírání smlouvy ženatý, měl 3 vyživovací povinnosti, byl zaměstnán na plný pracovní úvazek a jeho čistý měsíční příjem činil [částka], další čisté příjmy domácnosti činily [částka] – více nespecifikované, celkové odhadované měsíční výdaje žadatele činily [částka], žalovaný splácel další externí i interní zápůjčky v celkové výši [částka] měsíčně. Tyto zjištění učinil právní předchůdce žalobkyně z pracovní smlouvy a 3 výpisů z bankovního účtu 2, 3, [číslo] (ze Zákaznické karty ze dne [datum]). Výdaje žalovaného nebyly nijak zjišťovány a ověřovány. Žalovaný uhradil na úvěr celkem [částka] (z Tabulky umoření ze dne [datum]). Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství [částka]. Žalobkyně se rozhodla nepožadovat po žalovaném zaplacení zbývajícího dlužného poplatku a k dnešnímu dni tedy dluží na jistině částku ve výši [částka] [právnická osoba] oznámil žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] postoupil žalobkyni a zároveň vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení (z oznámení o postoupení ze dne [datum] a z podacího lístku). Dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka], a to nejpozději do [datum] (z Výzvy k plnění ze dne [datum]). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy). Soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému celkem částku [částka]. Žalovaný uhradil pouze částku [částka]. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také OZ), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po právní stránce byla věc hodnocena tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle shora citovaného ust. § 2390 občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou smluvní povinnost a přenechal žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. V době uzavírání úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného. Z údajů, které sdělil samotný žalovaný, z pracovní smlouvy a 3 výp