8 C 233/2022-67 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], úrok 15,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 %. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o [příjmení] půjčce [číslo] která je smlouvou o úvěru. Obsahem této smlouvy byl závazek banky poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 26 pravidelných měsíčních splátkách po [částka], spolu se smluvním úrokem ve výši 15,90 % ročně a s dalšími poplatky dle této smlouvy. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas a proto právní předchůdce žalobkyně přistoupil dne [datum] k zesplatnění úvěru. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce [částka], kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a dlužných poplatků ve výši [částka]. Žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím svého advokáta předžalobní výzvu. Žalovaný ani přes tuto výzvu svůj dluh neuhradil. Pohledávka žalovaného byla postoupena [právnická osoba] a.s. na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a.s. a společností [právnická osoba] [IČO], a následně [právnická osoba] a.s. na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupena žalobkyni. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného a podáním ze dne [datum] sdělila, že žalovaný uhradil na předmětný úvěr částku ve výši [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005). 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným (jako zákazníkem), byla dne [datum] na základě návrhu ze dne [datum] uzavřena smlouva o [příjmení] půjčce [číslo] na základě níž společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který měl žalovaný splatit 26 měsíčními splátkami po [částka]. Úvěr byl úročen smluvní úrokovou sazbou ve výši 15,9 % ročně. V rámci návrhu na uzavření smlouvy žalovaný prohlásil, že je svobodný, bydlí u rodičů a je zaměstnaný s čistým měsíčním příjmem [částka], nevyživuje žádné děti a nesplácí jiné úvěry (z návrhu na uzavření smlouvy ze dne [datum] a Akceptace návrhu smlouvy o [příjmení] půjčce ze dne [datum]). Z důvodu řádného a včasného nesplácení finančních závazků společnost [právnická osoba] prohlásila všechny závazky žalovaného ze smlouvy o vydání kreditní karty za okamžitě splatné ke dni [datum] (z dopisu ze dne [datum]). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jakoukoliv část pohledávky. Mezi společností [právnická osoba] [IČO] a I- [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla i předmětná pohledávka za žalovaným postoupena [právnická osoba], a.s., která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupila na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky [právnická osoba] bylo žalovanému oznámeno na základě dopisu ze dne [datum] a postoupení žalobkyni pak na základě dopisu ze dne [datum] (z oznámení o postoupení pohledávky). Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovaného k neprodlené úhradě dluhu ve výši [částka] (z předžalobní upomínky ze dne [datum]). Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházeli z jím sděleného příjmu, který porovnávali s odhadem příjmů a výdajů na základě historických dat ČSÚ, kontrolovali veškeré dostupné registry, insolvenční rejstřík apod. a z interních zdrojů zjistili, že žalovaný neměl v době podání žádosti o úvěr další závazky. Dále ze sdělení žalobkyně a Souhrnného výpisu pohybů na účtě za období od [datum] do [datum] vyplývá, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku ve výši [částka]. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni sjednané úroky a poplatky. Žalovaný načerpal finanční prostředky v celkové výši [částka] a dosud vrátil částku [částka]. Ke dni vyhlášení rozsudku dluží žalovaný na jistině částku [částka]. V řízení žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru řádně zkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Spokojila se pouze se sdělením samotného žalovaného ohledně jeho čistého měsíčního příjmu ve výši [částka] a skutečné výdaje žalovaného nezkoumala vůbec. 6. Dle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá žalovaných nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z těchto důvodů soud v souladu s ustanovením § 86/1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu ze dne [datum] jako neplatnou (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018). 12. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku [částka], na kterou do dnešního dne uhradil [částka], k úhradě tak nadále zůstává částka ve výši [částka] a z tohoto důvodu soud žalobě v této části vyhověl. Žalovaný v řízení zůstal nečinný, tedy při určení doby vrácení nebylo možno přihlédnout k jeho příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Proto soud lhůtu pro vrácení nesplacené jistiny stanovil do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu). 13. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení z jistiny, důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, stanoví se na ochranu spotřebitele, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá,