8 C 268/2021-52 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou doručenou soudu pro dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacením částky [částka] s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku shora a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty a patří mezi ně zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouva. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši [částka] (tj. součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], odměna za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]). Celkovou dlužnou částku, odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit formou 58 týdenních splátek po [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž své závazky ze smlouvy porušil. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,66 % ročně. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobkyni uhradil pouze částku [částka] Poslední splátku uhradil dne [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku [částka] a skládala se z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši [částka]. Po tomto datu žalovaný uhradil dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Žalobkyně se rozhodla nepožadovat po žalovaném zaplacení částek představující zbývající dlužné úhrady za služby a požaduje po žalovaném tak toliko dlužnou jistinu ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši 7 261,43 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29, 11. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včas odpor. Ve svém vyjádření ze dne [datum] pak žalovaný vznesl námitku promlčení pohledávky. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005). Soud má za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě níž společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit částku [částka], z čehož částka [částka] měla představovat souhrnný poplatek (zahrnující úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso ve výši [částka]). Žalovaný měl plnit společnosti [právnická osoba] v 58 týdenních splátkách po [částka]. Při uzavření smlouvy si žalovaný ve smlouvě zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit právnímu předchůdce žalobkyně poplatek ve výši [částka]. První splátka byla splatná do 7 kalendářní dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že převzal částku [částka] od společnosti [právnická osoba] (ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo]). Podle smluvních podmínek v případě prodlení zákazníka s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, dále se účastníci smlouvy dohodli, že pro případ, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má [právnická osoba] právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové zápůjčky (ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ověřoval před uzavřením smlouvy o půjčce majetkovou situaci žalovaného z občanského průkazu, výplatní pásky, výpisu z účtu a pracovní smlouvy. Žalovaný byl zaměstnán v hlavním pracovním poměru na dobu neurčitou a jeho čistý měsíční příjem činil [částka]. Běžné měsíční výdaje domácnosti činily dle sdělení žalovaného celkem [částka]. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení (ze zákaznické karty ze dne [datum]). Žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil a poslední splátku uhradil dne [datum]. Do okamžiku postoupení pohledávky žalobci žalovaný uhradil [částka]. Poté, kdy byla pohledávka postoupena na žalobkyni, žalovaný uhradil ještě dne [datum] a 16. 10 2020 celkem částku [částka]. Z žaloby vyplývá, že žalovaný dluží na jistině částku [částka] a dále kapitalizované úroky ve výši [částka] (tj. úrok ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do data postoupení pohledávky dne [datum] a úrok ve výši 23,66 % ročně počítaný z aktuální dlužné jistiny ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky do [datum] tj. do dne poslední úhrady), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] (tj. zákonný úrok z prodlení 8,05 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do data postoupení pohledávky dne [datum] a úrok ve výši 8,05 % ročně počítaný z aktuální dlužné jistiny ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky do [datum] tj. do dne poslední úhrady), [právnická osoba] oznámil žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o půjčce postoupil žalobkyni a zároveň vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši [částka] (z oznámení o postoupení ze dne [datum] a z podacího archu). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši [částka] předžalobní upomínkou (z výzvy k plnění ze dne [datum]). Soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně přenechala žalovanému částku [částka]. Žalovaný uhradil částku [částka], když poslední částku uhradil [datum]. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také OZ), podle něhož, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č.145/2010 Sb., ve znění účinném době uzavření předmětné smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle ustanovení § 2054 odst. 3 občanského zákoníku, ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena. Podle ustanovení § 621 odst. 3 občanského zákoník