8 C 282/2022-22 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 %, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], částky [částka] a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] a to dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit žalobkyni poplatek ve výši [částka]. Jistina a poplatek byly splatné dne [datum]. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], kde žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtla řádek s textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaná neuhradil zápůjčku řádně a včas, když dosud uhradil toliko částku [částka] a touto částkou byla ponížena smluvní pokuta. V důsledku prodlení s vrácením peněžních prostředků žalovanému vznikla povinnost uhradit také úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši [částka]. Písemné výzvy byly žalovanému odeslány dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Celková výše dluhu žalovaného ke dni podání návrhu činí [částka] na jistině a poplatku, [částka] na nákladech spojených s uplatněním pohledávky a na smluvní pokutě částku [částka]. 2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byla žalobkyně vyzvána, aby písemně doplnila svá tvrzení, obsažená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost). 3. Žalobkyně ve svém sdělení soudu ze dne [datum] uvedla, že úvěruschopnost žalovaného prověřovala dotazem na aktuální zaměstnání a výši příjmu. Žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem činí [částka]. Z výplatních pásek za měsíc prosinec 2020 žalobkyně zjistila čistou mzdu žalovaného ve výši [částka] a za měsíc leden 2021 ve výši [částka]. Dále dotazem na žalovaného zjistila žalobkyně, že jeho měsíční výdaje činí [částka] a vzhledem k tomu, že žalovaným tvrzené výdaje byly nižší než částka nezabavitelného minima, vzala žalobkyně v rámci vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného v úvahu výdaje ve výši částky nezabavitelného minima, tj. ve výši [částka]. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného rovněž nahlédnutím do Centrální evidence exekucí. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005). 6. Z provedených důkazů má soud prokázáno, že žalobkyně se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě dne [datum] žalovanému poskytla na jeho bankovní účet částku [částka]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit žalobkyni poplatek ve výši [částka]. Jistina a poplatek byly splatné dne [datum]. Roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši [anonymizováno] a celková částka, kterou má klient uhradit věřiteli činila částku [částka] (ze Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], z výpisu z účtu). V rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně zjistila čistou mzdu žalovaného v prosinci 2020 ve výši [částka] a v měsíci lednu 2020 ve výši [částka] (z výplatních pásek). V důsledku prodlení žalovaného vznikla povinnost uhradit účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením ve výši [částka] za písemné upomínky ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dle smlouvy je žalobkyně oprávněna za porušení smluvních povinností požadovat po žalovaném úhradu smluvní pokuty, která činí [částka] (ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], z upomínek). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši [částka] (z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], z podacího lístku). Na výzvu však nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Dle sdělení žalobkyně uhradil žalovaný na svůj dluh částku ve výši [částka]. 7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se zavázala poskytnout a poskytla žalovanému, který ve vztahu vystupoval jako spotřebitel, částku [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, avšak v termínu splatnosti, který byl dohodnut na [datum] zaplatil pouze částku ve výši [částka]. Od [datum] je tak v prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Ke dni vyhlášení rozsudku dluží žalovaný na jistině částku [částka]. V řízení žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr zaplatit pouze ze dvou předložených výplatních lístků a nahlédnutím do Centrální evidence exekucí. Skutečné výdaje žalovaného nebyly zkoumání vůbec. 8. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá žalovaných nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z těchto důvodů soud v souladu s ustanovením § 86/1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu ze dne [datum] jako neplatnou (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018). 14. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku [částka], kterou do dnešního dne zcela nevrátil, když uhradil pouze [částka], a tak soud ve zbývající částce jistiny ve výši [částka], vyhověl. Žalovaný v řízení zůstal nečinný, tedy při určení doby vrácení nebylo možno přihlédnout k jeho příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Proto soud lhůtu pro vrácení nesplacené jistiny stanovil do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu). 15. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení z jistiny, důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem