8 C 311/2022-9 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi postupitelem společností [právnická osoba], jako původním věřitelem a žalobkyní. Právní předchůdce žalobkyně, jako věřitel uzavřel s žalovaným, jako dlužníkem, dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovanému poskytnul úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit do [datum]. Žalovaný však sjednanou částku nevrátil řádně a včas. Dluží tak žalobkyni celkem částku [částka]. Žalobkyně dále nárokuje příslušenství pohledávky spočívající v zákonném úroku z prodlení. Žalobkyně v žalobě nijak netvrdila ani neprokazovala, že by před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně jakkoli zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005). 4. Z provedených důkazů má soud prokázáno, že smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] se předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] zavázala půjčit žalovanému částku [částka] Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] navýšen úvěr na částku [částka] a následně ze dne [datum] byl úvěr navýšen na částku [částka]. Žalovaný se zavázal splatit úvěr do [datum] spolu s úrokem ve výši [částka]. Celková splatná částka činila [částka] (ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], [datum] a [datum]). Žalovaný uvedenou částku ve lhůtě žalobkyni nezaplatil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti jistiny. Žalovaný do dnešního dne, ani přes výzvu k úhradě dluhu ze dne [datum], žalobkyni dlužnou částku neuhradil (z výzvy ze dne [datum]). 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout a poskytl žalovanému, který ve vztahu vystupoval jako spotřebitel, částku [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, avšak v termínu splatnosti, který byl dohodnut na [datum] nezaplatil ničeho, ani přes písemné výzvy. Od [datum] je tak v prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni. Ke dni vyhlášení rozsudku dluží žalovaný na jistině částku [částka]. V řízení žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně jakkoli zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. 6. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá žalovaných nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z těchto důvodů soud v souladu s ustanovením § 86/1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu ze dne [datum] jako neplatnou (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018). 12. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku [částka], kterou do dnešního dne nevrátil, a z tohoto důvodu soud žalobě v této části vyhověl. Žalovaný v řízení zůstal nečinný, tedy při určení doby vrácení nebylo možno přihlédnout k jeho příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Proto soud lhůtu pro vrácení nesplacené jistiny stanovil do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu). 13. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení z jistiny, důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, stanoví se na ochranu spotřebitele, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022). 14. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku [částka], která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].