8 C 357/2021-37 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou doručenou soudu pro dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacením částky [částka] s 9 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného poplatku z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, které poskytuje prostřednictvím internetového portálu [webová adresa]. Dne [datum] provedl žalovaný za účelem získání úvěru od žalobkyně registraci na Portálu žalobkyně a následně za účelem ověření svého bankovního účtu uhradil registrační poplatek ve výši [částka] ze svého účtu na účet společnosti [právnická osoba] s variabilním symbolem [číslo] a účelem platby„ Potvrzuji sml. [anonymizována tři slova]“, čímž souhlasil s obchodními podmínkami věřitele. Následně byla na základě provedené registrace žalovaného na Portálu dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena prostředky komunikace na dálku Rámcová smlouva o úvěru s [anonymizováno] kódem [anonymizována tři slova]. Uzavřením Rámcové smlouvy byl vytvořen obecný právní rámec upravující práva a povinnosti smluvních stran při budoucím uzavírání jednotlivých smluv o úvěru. V souvislosti s uzavřením Rámcové smlouvy žalobkyně řádně a v souladu s obecně závaznými právními předpisy prověřila a posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to posouzením příjmů žalovaného dle výpisu z účtu a výplatních pásek žalovaného a vyhledáním žalovaného v nebankovním registru, insolventním rejstříku a exekučním rejstříku. Dle záznamu telefonického hovoru se zaměstnavatelem a výplatních pásek žalovaného činil příjem žalovaného za měsíc [číslo] částku ve výši [částka], za měsíc [číslo] částku ve výši [částka], za měsíc [číslo] částku ve výši [částka] a za měsíc [číslo] částku ve výši [částka]. Žalobkyně následně na základě výše příjmů žalovaného prověřila maximální výši úvěru, jenž může být žalovanému poskytnut. Úvěruschopnost žalovaného tak byla žalobkyní řádně a v dostatečném rozsahu posouzena, přičemž žalovaný byl dle zjištění jednoznačně úvěruschopný. Dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni prostřednictvím k tomu určené sekce Portálu žádost [číslo] o poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Úvěruschopnost žalovaného tak byla žalobkyní řádně a v dostatečném rozsahu posouzena, přičemž žalobkyně žádost zamítla a nabídla žalovanému menší částku. Dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni prostřednictvím k tomu určené sekce Portálu žádost o poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalobkyně žádost žalovaného téhož dne přijala. Okamžikem přijetí této žádosti žalovaného žalobkyní byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena prostředky komunikace na dálku Smlouva o spotřebitelském úvěru s [číslo]. Žalobkyně na základě žádosti žalovaného [číslo] žalovanému poskytla dne [datum] úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaných úroků ve výši [částka], tj. celkem částku ve výši [částka] nejpozději do dne [datum], a to jednorázovou platbou na bankovní účet žalobkyně. Žalovaný však úvěr de dnešního dne neuhradil, a to i přes četné předchozí výzvy žalobkyně. Z toho důvodu je žalobkyně oprávněna požadovat též úrok z prodlen ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, tj. ode dne [datum] do dne zaplacení. Žalobkyni náleží v souladu s článkem VII. odst. 2. 1. 1. Smlouvy o úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného, přičemž celková výše smluvní pokuty je omezena do výše součinu čísla 0,5 a celkové výše úvěru, která v tomto případě činí částku ve výši [částka]. Podle čl. VII. odst. 1 a násl. smlouvy si smluvní strany ujednaly pro případ prodlení žalovaného s placením peněžitých závazků, možnost žalobkyně učinit před případným soudním vymáháním pohledávek pokus o mimosoudní vymožení dlužných částek prostřednictvím třetí osoby, přičemž náklady na toto mimosoudní vymáhání jsou pro účely RSÚ a Smlouvy o úvěru oběma stranami považovány za účelně vynaložené náklady ve smyslu Zákona o spotřebitelském úvěru. Platí, že výše nákladů za prvních 14 dní mimosoudního vymáhání prostřednictvím třetí osoby bude činit [částka] a za dalších 14 dní prodlení bude činit [částka] včetně DPH. Jestliže Klient neuzavře dohodu či neuhradí svůj dluh v plné výši ani do 30. dne po zahájení mimosoudního vymáhání, výše nákladů mimosoudního vymáhání po 30. dni zahájení mimosoudního vymáhání, až do ukončení mimosoudního vymáhání prostřednictvím třetí osoby, bude činit [částka] včetně DPH. Mimosmluvní vymáhání bylo ukončeno dne [datum]. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včas odpor. Ve svém vyjádření ze dne [datum] pak žalovaný namítl neplatnost předmětné smlouvy o úvěru, a to z důvodu nesprávného provedení posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel tedy vychází jak z informací dodaných spotřebitelem, tak z informací, které získává z jiných dostupných zdrojů při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. Povinností věřitele je mj. nahlédnout i do databází shromažďujících informace o již existujících úvěrových vztazích spotřebitele, pokud lze z informací získaných od spotřebitele usuzovat, že již byl nebo stále je v jiném úvěrovém vztahu, k čemuž žalovaný podotýká, že již v minulosti úvěrové smlouvy uzavíral a v současné době jich má rovněž bohužel několik uzavřeno. Je proto na místě, aby při zkoumání výdajů spotřebitele věřitel hodnotil i informace z databází shromažďujících informace o nebankovních úvěrových vztazích; nebankovní věřitel pak může informace o spotřebitelových bankovních úvěrech získat např. s pomocí spotřebitele. Za dostatečné se považují pouze takové informace o příjmech a výdajích spotřebitele, ze kterých je věřitel schopný získat objektivní obraz o jeho finanční situaci. Proto instituce musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti. Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru tak plnění, které si žalobce s žalovaným mezi sebou poskytli, představuje plnění z neplatného právního jednání, přičemž takového plnění je bezdůvodný obohacením ve smyslu § 2991 odst. 2 občanského zákoníku. Žalovaný se s žalobkyní snažil několikrát dohodnout mimosoudně, nicméně žalobkyně po žalovaném neustále požadovala částky přesahující [částka], což je více než čtyřnásobek původní jistiny. Tyto praktiky žalobkyně považuje žalovaný za zcela v rozporu s dobrými mravy. Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčuje v subjektivní 3 leté a objektivní 10 leté lhůtě. Účinky promlčení nastávají v okamžiku uplynutí jedné z výše uvedených lhůt, podle toho, která uplynula dříve. Subjektivní promlčecí lhůta tedy v daném případě počala běžet dnem, kdy žalobce poskytl žalovanému úvěr. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podaná dne [datum], je promlčen úvěr žalovanému poskytnut dne [datum]. Protože příslušenství pohledávky sdílí osud dluhu, jehož jsou součástí, zanikl nárok i u nich, a proto žalovaný vznáší námitku promlčení celého dluhu. Ve svém podání ze dne [datum] pak žalovaný uvedl, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízeného soudního jednání a uvedl, že se již v minulosti dostal do prodlení se závazkem u žalobkyně, přesto mu poté, kdy dlužné částky uhradil, nabízela žalobkyně další půjčky, ačkoliv věděla, že má žalovaný problémy s včasnou úhradou svých závazků. K námitce promlčení dluhu žalobkyně uvedla, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou předmětného úvěru dne [datum]. Žalobkyně podala u nadepsaného soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum], ještě do skončení tříleté promlčecí lhůty. A dále upozornil, že žalovaný do dne [datum] nevznesl námitku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru s [číslo] ze dne [datum]. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005). Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Rámcová smlouva o úvěru [číslo] a dne [datum] Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo], na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit částku [částka], z čehož částka [anonymizována dvě slova] měla představovat