8 C 429/2021-14 — Okresní soud v Novém Jičíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se 7,25 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], se 7,25 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], se 7,5 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], s 10,75 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů s tím, že v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši reposazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] jako věřitelem (postupitelem) na straně jedné a žalovanou jako dlužnicí na straně druhé. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005). Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále obč. zák.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou jako dlužníkem a společností [právnická osoba] jako věřitelem byla uzavřena dne [datum] písemná smlouva o půjčce [číslo] podle § 657 a § 658 odst. 1 obč. zák. Na základě této smlouvy společnost [právnická osoba] přenechala žalované dne [datum] v hotovosti peněžní částku ve výši [částka], za kterou se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli souhrnný poplatek ve výši [částka], celkem tedy částku ve výši [částka] v pravidelných 52 týdenních splátkách po [částka]. Nedílnou součástí této smlouvy byly„ Smluvní podmínky smlouvy o půjčce“ (dále též„ SP“) uvedené na zadní straně použitého formuláře. Smluvní strany se dohodly v čl. 5 SP, že jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky. Žalovaná dohodnuté splátky půjčky společnosti [právnická osoba] prokazatelně řádně a včas nezaplatila, neboť podle tvrzení žalobce poslední splátku zaplatila dne [datum] [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce žalobci na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a žalovanou o tom vyrozuměla doporučeným dopisem ze dne [datum]. Poté, kdy byla pohledávka postoupena na žalobce, neuhradila žalovaná již ničeho. Protože žalovaná dosud nezaplatila vše, co dluží žalobci jako novému věřiteli (postupníkovi) z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud jí uložil povinnost zaplatit žalobci celkovou částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se 7,25 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], se 7,25 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], se 7,5 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], s 10,75 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů s tím, že v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši reposazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Vzhledem k tomu, že žalovaná je v prodlení se splněním částky ve výši [částka], je povinna platit z nezaplacené jistiny úroky z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2010 do [datum]. Soud proto podané žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci také zákonný úrok z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].