8 C 44/2022-21 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném úhrady částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedl, že dne [datum] kolem 00:22 hodin se žalovaný v silně podnapilém stavu narušoval provádění místního šetření na adrese [adresa], neboť bylo v tomto čase oznámeno na tísňovou linku 158, že v bytě na uvedené adrese došlo k fyzickému napadení. Žalovaný se nacházel na místě, vměšoval se do jednání, příslušníky zesměšňoval, slovně vulgárně je napadal a vyhrožoval jim fyzickým napadením. Žalovaný svého jednání nezanechal, i když k tomu byl příslušníky vyzván. Pro podezření, že byl žalovaný ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, bylo u něj provedeno orientační vyšetření zjišťující přítomnost těchto látek v organismu. Provedeným vyšetřením byla u žalovaného přítomnost alkoholu prokázána s výsledkem 2,74 promile alkoholu v dechu. Následně byl žalovaný převezen do Protialkoholní záchytné stanice ve [obec], kde byl dne [datum] ve 2:40 hodin přijat k vystřízlivění. Doprava žalovaného do protialkoholní záchytné stanice byla obstarána vozidlem Policie ČR a vyúčtována částkou [částka]. Dlužná částka žalovaným uhrazena nebyla. Žalovaný byl vyzván doporučeným dopisem ze dne [datum], aby částku ve výši [částka] uhradil ve lhůtě do 15 dnů od doručení výzvy. Žalovaný však neuhradil ničeho. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005). Z provedených důkazů má soud prokázáno, že dne [datum] kolem 00:22 hod. bylo přijato oznámení o fyzickém napadení na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Na místo byla přivolána hlídka Policie ČR. Jelikož bylo dáno důvodné podezření, že žalovaný byl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, byl následně převezen do Protialkoholní záchytné stanice [obec], kde byl dne [datum] ve 02:40 hodin přijat k vystřízlivění. Doprava žalovaného do protialkoholní záchytné stanice byla obstarána vozidlem Policie ČR a vyúčtována částkou [částka]. Na místo žalovaného však tuto částku uhradil žalobce (z úředního záznamu o zajištění osoby, ze záznamu o předání osoby do PaZS, z úředního záznamu o převozu osoby k ošetření v PaZS, z vyčíslení nákladů na dopravu). Žalovaný částku [částka] žalobci neuhradil přesto, že byl k její úhradě vyzván dne [datum] (z výzvy k úhradě, z dodejky). Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, podle něhož prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalovaný byl dopraven vozidlem Policie ČR, tedy žalobcem, do protialkoholní záchytné stanice, přičemž přítomnost alkoholu u něho byla prokázána. Vznikla mu tak povinnost dle výše citovaného ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. hradit náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu vznikly, tedy žalobci. Tyto náklady činily částku [částka] a žalovaný tuto částku žalobci nezaplatil ani přes písemnou výzvu. Soud proto žalobě vyhověl, neboť žalobce za žalovaného plnil, co po právu měl platit sám. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku [částka] představující náklady na dopravu, spolu s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobce požadovat úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jejich výše 11,75 % ročně je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. soud přenesl poplatkovou povinnost na žalovaného, kdy žalobce je v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho žalobě vyhověl. Soudní poplatek činí [částka] dle pol. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.