8 C 97/2022-34 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku shora a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení bankovního účtu č. [bankovní účet] pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto účtu. Nedílnou součástí této smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. [příjmení] proto využila svého práva a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši [částka] převedla dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Po převedení debetního zůstatku ve výši [částka] na zvláštní úvěrový účet banka žalovanému umožnila jeho splácení ve splátkách. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena, a proto banka celou dlužnou částku zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Dlužná jistina se dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 21,99 % ročně dle úrokového lístku banky platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě, tj. [datum] požaduje žalobkyně také zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný dluží žalobkyni na jistině částku [částka], na smluvním poplatku částku [částka], na úroku z prodlení kapitalizovaném ke dni [datum] částku [částka], úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvním úroku ve výši 21,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství. K tomu žalobkyně, v doplnění žaloby ze dne [datum] uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem v Žádosti klienta o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] ze dne [datum], když žalovaný žádal o úvěrový limit v celkové výši [částka]. Žádost klienta byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi a s principy obezřetnosti úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Hodnocení úvěruschopnosti klienta bylo individuální: v případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází banka vždy z příjmu, který klient doložil v potvrzení o výši příjmu, v tomto případě byl použit příjem ve výši [částka]. Klient zároveň uvedl v žádosti celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši [částka]. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta a dále z interních zdrojů bylo zjištěno, že vůči společnosti měl klient v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek [částka]. Dále žalovaný uvedl ještě ostatní výdaje ve výši [částka]. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, banka žádosti klienta vyhověla a schválila [anonymizováno] s úvěrovým rámcem ve výši [částka]. Žalobkyně má za to, že její právní předchůdkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před samotným poskytnutí úvěru postupovala s řádnou péčí, v souladu s tehdy platným a účinným zněním zákona, a tak tuto povinnost splnila. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Z nich vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouva o bankovních produktech a službách, na jejímž základě si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. [bankovní účet] a následně dne [datum] také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto účtu ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. Ke dni uzavření smlouvy činila výše úrokové sazby 21,99 % p. a. a RPSN 24,35 % (ze Smlouvy o bankovních produktech ze dne [datum] a Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech ze dne [datum]). Žalobkyně zkoumala před poskytnutím úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet. Předložila Žádost o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] ze dne [datum], ze které je patrno, že žalovaný je zaměstnán jako dělník u zaměstnavatele [právnická osoba], [obec], s průměrným měsíčním příjmem za 3 měsíce ve výši [částka], žalovaný žije v druhovském poměru, bydlí ve vlastním bytě, celkový příjem domácnosti činí [částka], nemá žádnou vyživovací povinnost a nejsou mu prováděny srážky ze mzdy (z Žádosti o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] ze dne [datum]). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nesplnil svou povinnost a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, banka využila svého práva a úvěr ke dni [datum] zesplatnila (z oznámení o zesplatnění ze dne [datum]). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný se dostal do kontokorentu přesahující [částka], banka ho vyzvala k úhradě dluhu, který převedla dne [datum] na účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a který činil na nepovoleném debetu [částka]. Poté banka prohlásila úvěr ke dni [datum] ve výši [částka] za splatný a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši [částka] nejpozději do [datum] (z Oznámení o zesplatnění ze dne [datum]). Pohledávka za žalovaným byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Ke dni vyhlášení rozsudku dluží žalovaný žalobkyni jistinu ve výši [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] (vypočten z jistiny [částka] 738,95 od [datum] do [datum]) a poplatky ve výši [částka] (představující poplatky za upomínky ze dne [datum], [datum] a [datum] po [částka]). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by dluh žalobkyni uhradil. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky, ovšem žalovaný na tuto výzvu nereagoval. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., celkovými náklady spotřebitelského úvěru se rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře. Podle § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdro