12 C 212/2021-114 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 124 Kč, představující bezdůvodné obohacení za užívání pozemku parc. [číslo] za období září až červen 2021. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně má ve svém výlučném vlastnictví pozemek parc. [číslo] orná půda o výměře 142 m2. Pozemek je zapsán v katastru nemovitosti vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, na [list vlastnictví], pro obec a k.ú. [obec] (dále jen„ pozemek). Žalovaný se na základě kupní smlouvy ze dne [datum] stal výlučným vlastníkem staveb bývalého areálu zahradnictví na ulici [ulice] v [anonymizováno]. Jedná se o soubor skleníků (staveb nezapisovaných do katastru nemovitostí) a staveb technického vybavení. Celý areál bývalého zahradnictví je již řadu let nevyužíván a je tedy ve značně zchátralém stavu. Žalovaný se stal vlastníkem toliko staveb samotných a nikoli pozemků pod těmito stavbami, když tato skutečnost byla žalovanému od počátků známa. Žalovaný tedy již při uzavírání kupní smlouvy věděl, že nabývá stavby na cizích pozemcích, aniž by měl zajištěn přístup k těmto stavbám, a aniž by měl s vlastníky pozemku uzavřenou jakoukoli dohodu, která by jej opravňovala k užívání cizích pozemků. Žalovaný přesto v budoucnu plánuje stavby využívat ke své podnikatelské činnosti, přičemž žalobkyni, jakož i ostatním vlastníkům sousedních pozemků vyhrožuje vyvlastněním jejich pozemků ve veřejném zájmu, pokud tito nepřistoupí na prodej pozemků žalovanému. Žalovaný si navíc již v minulosti pokoušel vynutit přístup k budovám v jeho vlastnictví prostřednictvím žaloby na rušení držby. Žalobkyně považuje jednání žalovaného za naprosto nehorázné. Žalovaný pozemek parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalobkyně, dlouhodobě, nejméně od měsíce září 2019, užívá, když na tomto pozemku stojí stavba neevidovaná v katastru nemovitosti skleník (ve vlastnictví žalovaného), aniž jej k tomu opravňuje jakýkoli právní titul. Žalovaný však za užívání pozemku ve vlastnictví žalobkyně ničeho nehradí, čímž se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacuje. Žalovaný byl na tuto skutečnost ze strany žalobkyně opakovaně upozorněn, naposledy dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], v jehož rámci byl zároveň vyzván k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání pozemku žalobkyně za období září 2019 až červen 2021. Žalovaný však na předžalobní výzvu žalobkyně nikterak nereagoval a předmětný pozemek i nadále užívá bez jakéhokoli právního titulu. Žalobkyni se jako adekvátní výše bezdůvodného obohacení jeví částka 12 Kč/1m2 za rok, což při výměře pozemku parc. [číslo] počtu měsíců, které žalovaný pozemek užívá, činí celkem 3 124 Kč (142 m2 x 22 měsíců). 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání ze dne [datum], v němž namítal především absolutní neplatnost právního úkonu, a sice dohody o vydání předmětného pozemku, na základě níž nabyla předmětný pozemek právní předchůdkyně žalované, a dovozoval tak, že žalovaná ve skutečnosti není vlastníkem předmětného pozemku, a tedy namítal nedostatek její aktivní legitimace v této věci. Odkazoval přitom na § 5 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., podle něhož povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona nemovitost drží. Předmětný pozemek byl přitom žalobkyni vydán [anonymizováno], ačkoliv jej užíval ZD [obec], který jej žalobkyni odmítl vydat. Podle žalovaného je tedy dohoda schválená Pozemkovým úřadem neplatná pro rozpor se zákonem a žalobkyně tak nikdy nenabyla vlastnické právo k předmětnému pozemku. Také uvedl, že zde není dobrá víra restituentů, neboť všichni věděli, že ve skutečnosti užívá pozemky ZD [obec]. Dále žalovaný namítal neplatnost dohody o vydání předmětného pozemku z důvodu porušení ust. § 6 odst. 1 a § 11 zákona č. 229/1991 Sb., k čemuž zejména uvedl, že pozemky byly v 60. letech vyvlastněny za účelem zřízení zahradnické parcely, toto zahradnictví bylo v 60. letech vybudováno, prosperovalo a pozemky trvale sloužily účelu, pro který byly vyvlastněny až do roku 2003, takže se vydávat podle tohoto ustanovení neměly. 3. Při jednání dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a zároveň změnila žalobu, o čemž soud rozhodl usnesením z téhož dne. Předmětem řízení poté zůstalo zaplacení částky 3 124 Kč, avšak za období leden 2020 až říjen 2021. Při jednání dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět za období leden 2020 až říjen 2021 co do částky 923 Kč a soud řízení v této části zastavil usnesením z téhož dne. Předmětem řízení tak zůstalo vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 201 Kč za období leden 2020 až říjen 2021. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu (viz § 157 odst.4 o.s.ř.): Žalobkyně je zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře 142 m2 v obci a k.ú. [obec] (dále také jako„ předmětný pozemek“), který nabyla na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s účinky vkladu práva ke dni [datum]. Žalovaný je vlastníkem mimo jiné stavby neevidované v katastru nemovitostí nacházející se na pozemku parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec] (skleník). Podle znaleckého posudku [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze dne [datum] tržní hodnota nájemného v roce 2020 činila za užívání pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] 8 Kč za m2 a rok; v roce 2021 činila tržní hodnota nájemného za užívání pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] 9 Kč za m2 a rok (na těchto pozemcích jiného vlastníka, než jsou žalobkyně a žalovaný, je rovněž postaven skleník ve vlastnictví žalovaného, a označený znalecký posudek byl zpracován ve věci zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], přičemž se týká obdobného nároku jiného vlastníka sousedního pozemku vůči žalovanému). Mezi účastníky nebylo sporné, že uvedenou stavbu (skleník) na pozemku žalované užívá žalovaný, který jej nabyl podle kupní smlouvy ze dne [datum], stejně jako to, že žalovaný za užívání pozemků v rozhodném období do [datum] do [datum] žalobkyni ničeho neuhradil. V dopise ze dne [datum] žalobkyně odvolala souhlas s umístěním stavby na předmětném pozemku, vyzvala žalovaného k odstranění stavby a také jej vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku ve výši 3 124 Kč (142 x 22 měsíců při odhadnuté ceně 12 Kč/m2). 5. Vzhledem k námitce nedostatku aktivní legitimace na straně žalobkyně soud dále ke skutkovému stavu zjistil ze spisu [pozemkový úřad] úřadu v [obec] sp. zn. [spisová značka] (založen v připojeném ve spise sp. zn. [spisová značka]), že rozhodnutím uvedeného úřadu ze dne 12. 8. 1992 č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], byla podle § 9 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. schválena dohoda o vydání nemovitostí ze dne [datum] uzavřená dle § 9 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. mezi povinnou osobou, kterou byl dle § 5 odst. 1 zákona o půdě označen [anonymizována čtyři slova] a služeb, [anonymizováno], [obec], zastoupený ředitelem Ing. [jméno] [příjmení], a oprávněnou osobou, kterou podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb. byla paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození]; dohoda byla součástí rozhodnutí s tím, že dle § 6 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb. v termínu do [datum] je oprávněná osoba povinna uhradit kupní cenu (náhradu), která byla při převodu vyplacena ve výši 572,50 Kč; s tím, že po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zapíše [anonymizována dvě slova] pro okres [okres] evidence nemovitostí - listu vlastnictví pro obec a k.ú. [obec] vlastnické právo pro [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození]; vydávané nemovitosti – stav dle PK: parc. [číslo] role o výměře 820 m2, stav dle EN: parc. [číslo] orná, o.p. o výměře 820 m2; stav dle PK: parc. [číslo] role o výměře 1467 m2, stav dle EN parc. [číslo] orná, o.p. o výměře 1396 m2 a parc. [číslo] orná o výměře 71 m2 s tím, že oprávněné osobě se vydávají pozemky v rozsah dle stavu EN. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že ke schválení dohody o vydání nemovitostí dochází po provedeném řízení podle zákona č. 229/1991 Sb. Uplatnění nároku oprávněné osoby ze dne [datum] bylo doloženo doklady prokazujícími oprávněnost nároku, zejména přípisem Rady Městského národního výboru v [anonymizováno] o vyvlastnění za náhradu pro Komunální podnik místního hospodářství v [anonymizováno]. Předloženou dohodou jsou oprávněné osobě vydávány nemovitosti, které přešly na čs. stát způsobem uvedeným v ust. § 6 odst. 1 písm. m) zákona č. 229/1991 Sb., tj. vyvlastnění za náhradu, pokud nemovitost existuje a nikdy nesloužila k účelu, pro který byla vyvlastněna. Ve spise je dále založena dohoda o vydání nemovitosti ze dne [datum], kterou uzavřeli [anonymizováno] s.p. [obec], zastoupený ředitelem Ing. [jméno] [příjmení] označený jako vydávající a paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], označena jako přejímající, a v této dohodě je uvedeno, že rozhodnutím oddělení výstavby (bývalého) Městského národního výboru v [anonymizováno] ze dne [datum] čj