12 C 46/2020-113 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala přikázání stavby trafostanice, označované jako„ Trafostanice TS NJ_ [číslo] [obec] n.n.“, nezapsané v katastru nemovitostí, stojící na pozemku žalobkyně parc. [číslo] v obci a katastrálním území Kopřivnice, zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, na listu vlastnictví [číslo] do vlastnictví žalobkyně. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně se na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne [datum] stala výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 220 m2, v obci a katastrálním území Kopřivnice, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, na listu vlastnictví [číslo]. Na tomto pozemku stojí stavba – trafostanice, nezapsaná v katastru nemovitostí, která je ve vlastnictví žalované. Trafostanice je označována jako„ Trafostanice TS NJ_ [číslo] [obec] n.n.“. Žalobkyně má za to, že se jedná o stavbu neoprávněnou, tj. o stavbu postavenou bez soukromoprávního oprávnění. Stavba byla postavena před [datum]. Celá stavba stojí na výše uvedeném pozemku žalobkyně. Vlastnické právo ke stavbě získala právní předchůdkyně žalované [příjmení] státní dráhy, [ulice] dráhy [obec] od stavebníka [anonymizováno], národní podnik, [obec], a to hospodářskou smlouvou ze dne [datum]. Pozemek však ani v té době nebyl ve vlastnictví stavebníka [anonymizováno], národní podnik, [obec], stavebník neměl žádné oprávnění stavbu na tomto pozemku postavit a jedná se tak o stavbu neoprávněnou. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4461/2015 platí, že„ Právní režim vypořádání neoprávněných staveb, zcela zřízených na cizím pozemku před nabytím účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., se řídí dosavadními předpisy (zejména § 135c obč. zák.)“ Protože dle názoru žalobkyně není odstranění stavby účelné, domáhá se žalobkyně touto žalobou podle § 135c odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, přikázání stavby do vlastnictví žalobkyně. 2. Podáním ze dne [datum] se žalovaná vyjádřila tak, že žaloba musí být zamítnuta, když podle jí známých listin, vlastníkem pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] se v roce 1975 stal stát, a to na základě Smlouvy o koupi nemovitostí státem ze dne [datum], když ještě v roce 2006 právo hospodaření a nakládání s majetkem státu měla [anonymizováno], kombinát, státní podnik„ v likvidaci“ jako právní nástupce [anonymizováno], národní podnik, [obec] a stát byl vlastníkem tohoto pozemku až do roku 2012. V roce 2012 tento pozemek vydražila žalobkyně, jako pozemek pod stavbou. Žalovaná má za to, že vlastníkem pozemku v době výstavby budovy trafostanice byl stát a právo hospodařit s pozemkem parc. [číslo] k.ú. [obec] měla [anonymizováno], národní podnik, [obec]. [příjmení] pozemku a stavebník byli v době výstavby trafostanice totožní. S výstavbou trafostanice započala [anonymizováno], národní podnik, [obec] v březnu 1977 a práce na ní byly ukončeny v listopadu 1978. Podle žalované se tedy žalobkyně může domáhat toliko odstranění oprávněné stavby z jeho pozemku a nikoli jejího přikázání do svého vlastnictví. Podotkla, že žalovaná se o odstranění stavby trafostanice snaží již od roku 2017, avšak žalobkyně soustavně odmítá dát souhlas s odstraněním stavby trafostanice a činí všechny kroky k tomu, aby k odstranění stavby nedošlo. I podání této žaloby považuje žalovaná ze strany žalobkyně za obstrukci. Vzhledem k tomu, že žalobkyně odmítla dát v rámci stavebního řízení souhlas s odstraněním budovy trafostanice, [ulice] úřad dne [datum] oznámil zahájení řízení o opatření na pozemku spočívající ve vytvoření podmínek pro odstranění stavby – demolice trafostanice s odůvodněním, že mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku nedošlo k dohodě a [ulice] úřad tak koná z moci úřední. Dne [datum] vydal [ulice] úřad rozhodnutí, kterým bylo žalobkyni uloženo dle ust. § 141 odst.1 stavebního zákona umožnit vytvoření podmínek k odstranění stavby dráhy - demolice trafostanice. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne [datum] odvolání, ve kterém m.j. uvedla, že budova trafostanice není závadná a žalobkyně jí chce od žalované koupit. Dne [datum] rozhodl [ulice] úřad o zrušení svého rozhodnutí ze dne [datum], kterým byla žalobkyni uložena povinnost vytvoření podmínek k odstranění stavby dráhy - budovy trafostanice z důvodu, že shledal vadu řízení při doručování písemností a určení lhůty k provedení úkonu a tím nedodržení stejných procesních práv. S ohledem na požadavek žalobkyně na odkup budovy trafostanice vzala žalovaná zpět ohlášení stavby odstranění stavby - demolice trafostanice s tím, že bude v zájmu žalobkyně i žalované prodej budovy trafostanice. Žalovaná tak konala v dobré víře, že žalobkyně má skutečně zájem o koupi budovy trafostanice, když tento svůj záměr konstatovala před správním orgánem, a že bude odstraněn nežádoucí stav, kdy budova trafostanice je umístěná na pozemku cizího vlastníka, a dojde ke splynutí vlastníka pozemku a budovy. V současné době je vedeno na Drážním úřadě řízení [číslo jednací]. o povolení odstranění stavby„ Trafostanice TS NJ_ [číslo] [obec] n. n.“. V tomto řízení vydal [ulice] úřad dne [datum] rozhodnutí o povolení odstranění stavby, [číslo jednací]. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o kterém dosud Ministerstvo dopravy jako odvolací orgán nerozhodlo. Ve svém odvolání žalobkyně uvedla, že podá žalobu o přikázání budovy do svého vlastnictví do pravomocného skončení soudního řízení. Podání žaloby na přikázání budovy trafostanice do vlastnictví žalobkyně je tak dalším obstrukčním krokem, který má zamezit odstranění stavby trafostanice z pozemku žalobkyně. Tyto kroky jsou vedeny snahou žalobkyně získat budovu trafostanice v podstatě zadarmo. Žalovaná vedla s žalobkyní jednání o prodeji budovy trafostanice právě s ohledem na vyjádření žalované v rámci řízení o vytvoření podmínek k odstranění stavby. Za tím účelem, nechala zpracovat znalecký posudek na její ocenění. Cena dle znaleckého posudku činila 1 000 000 Kč. 3. Po provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých důkazů za prokázané tyto skutečnosti: 4. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v obci a katastrálním území Kopřivnice, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, na listu vlastnictví [číslo]; žalobkyně nabyla pozemek v dražbě v roce 2012. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] vyplývá, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] byla Česká republika s právem hospodaření k pozemku pro [právnická osoba], kombinát, s.p. [obec]. Podle záznamu na předmětném výpisu ve vztahu k parcele [číslo] chybí kolaudační rozhodnutí na stavbu. Dále je k předmětnému pozemku na výpise uvedena poznámka:„ Smlouva o koupi nemovitosti státem ze dne [datum]“. 6. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi Československým státem – [anonymizováno] n. p. v [obec], jako kupujícím, a [jméno] [příjmení], jako prodávajícím, vyplývá, že prodávající jako vlastník pozemku parcelního čísla 9/1 - zahrada tento pozemek prodává kupujícímu za částku 22 601,10 Kč. 7. Z rozhodnutí Drážního správního orgánu - Správy střední dráhy v [obec] ze dne [datum] [číslo] vyplývá, že drážní správní orgán po provedeném kolaudačním řízení vydal povolení k zahájení provozu pro stavbu [číslo] [anonymizováno] [obec], přeložka železniční trati v úseku [obec] [obec] včetně vybudování nákladového nádraží dnem [datum], a to mimo jiné pro objekt pod [číslo] budova trafostanice. V odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou uvedena konkrétní data dílčích přejímacích a kolaudačních řízení jednotlivých objektů stavby, když u objektu [číslo] provozního souboru 101 je uvedeno přejímací a kolaudační řízení dne [datum]. 8. Ze zápisu ze dne [datum] o odevzdání a převzetí dokončených prací podle ustanovení zákona č. 109/64 Sb. vyplývá, že předmětem přejímacího řízení byla stavba [číslo] odevzdávkové kolejiště, objekt [číslo] – trafostanice. Přejímací řízení bylo zahájeno dne [datum]. Podle této zprávy se místní šetření konalo dne [datum] a rozhodnutí o stavebním povolení bylo vydáno [datum] pod [číslo]. Předání staveniště dodavateli, kterým byly [anonymizováno] stavby, proběhlo dne [datum] [ulice] na stavbě byly zahájeny v březnu 1977 a ukončeny v listopadu 1978. Listina byla soudu předložena v podobě průpisu a byla podepsána osobou odpovídající za opis. V úvodní části zápisu jsou uvedeny osoby investora ([příjmení], n.p. [obec]), dodavatele ([anonymizováno] stavby), [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec] a [anonymizováno] – [anonymizováno] 5 [obec] – [část obce], přičemž u uvedených subjektů jsou uvedena jména konkrétních osob, které byly odevzdání a převzetí dokončených prací přítomny, s tím, že ostatní účastníci jsou uvedeni v listině přítomných. V této listině (označené jako prezenční listina, kt