13 C 115/2023-60 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 500 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba] [právnická osoba], [IČO]) uzavřela se žalovaným několik účastnických smluv o poskytování služeb elektronických komunikací. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli také smlouvy o pronájmu koncových zařízení. Žalovaný se ve smlouvě zavázal po skončení pronájmu předměty pronájmu řádně a včas nepoškozené vrátit. Pro případ, že by tak neučinil byla sjednána smluvní pokuta. Žalovaný však pronajatá zařízení nejenže nevrátil ale ani nezaplatil vyúčtované smluvní pokuty v celkové výši 5 000 Kč. Dále právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému také koncové zařízení, které se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však kupní cenu řádně nesplácel a z tohoto důvodu dlužil právnímu předchůdci žalobce částku 5 500 Kč. Tuto pohledávku pak původní věřitel postoupil na žalobce, který žalovaného vyzval k úhradě dluhu, avšak bezvýsledně. Kupní ceny koncových zařízení byly podmíněně sníženy. Protože žalovaný porušil smlouvy, když za poskytnuté služby řádně neplatil, došlo k ukončení smluvních vztahů, a tím žalovaný přišel o poskytnuté slevy v celkové výši 4 000 Kč Ani tuto dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani přes výzvu žalobce. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o. s. ř. a dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalovaný si koupil od právního předchůdce žalobce dotovaná koncová zařízení. Celkové zvýhodnění činilo 4 000 Kč (1 000 Kč a 3 000 Kč) a bylo podmíněno dodržením sjednané doby trvání smluvních vztahů. Žalovaný však své povinnosti vyplývající z uzavřených smluv neplnil, když neplatit částky vyúčtované za poskytnuté služby a právní předchůdce žalobce proto účastnické smlouvy vypověděl a po žalovaném požadoval doplacení kupních cen za koncová zařízení. Žalovaný však ničeho nezaplatil. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce kupní ceny za koncová zařízení ve splátkách (100 Kč měsíc a 250 Kč měsíc), které však řádně neplatil. Došlo proto k zesplatnění celé kupní ceny (15 x 100 Kč + 16 x 250 Kč = 5 500 Kč), což bylo žalovanému vyúčtováno dne [datum], ale žalovaný tuto částku dosud nezaplatil. Žalovaný měl také dvě zařízení pronajaté, a to [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], které však po skončení nájemního vztahu právnímu předchůdci žalobce nevrátil. Tím naplnil podmínky proto, aby po něm právní předchůdce žalobce mohl požadovat smluvní pokuty v celkové výši 5 000 Kč (1 000 Kč + 4 000 Kč). Smluvní pokuty byly vyúčtovány dne [datum] a dne [datum], ale nebyly žalovaným zaplaceny. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil tuto pohledávku původní věřitel žalobci, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný však nereagoval ani na písemnou výzvu žalobce. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále též„ ZEK“), tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. Podle § 2 písm. n) ZEK, pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.”) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Soud věc po právní stránce hodnotil dle citovaných ustanovení zákona č. 127/2005 Sb. a občanského zákoníku, když především dospěl k závěru, že se jedná o platby kupní ceny za koncové zařízení, a platby smluvních pokut, kde je dána pravomoc soudu. Právní předchůdce žalobce na základě uzavřené smlouvy prodal žalovanému koncové zařízení a žalovaný se zavázala zaplatit kupní cenu tohoto koncového zařízení ve splátkách. Splátky kupní ceny však řádně nehradil a na kupní ceně dosud dluží částku 5 500 Kč. [příjmení] zařízení prodal žalovanému za sníženou kupní cenu. Vzhledem k tomu, že došlo k zániku smluvních vztahů v důsledku porušení smluvních povinnosti žalovaným před uplynutím sjednané minimální doby trvání, vznikla žalovanému povinnost doplatit kupní ceny do plné výše, tedy doplatit 4 000 Kč (1 000 Kč + 3 000 Kč). V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného, došlo k ukončení nájemních smluv u dvou pronajatých zařízení, které však žalovaný nevrátil a tím naplnil smluvní podmínky proto, aby po něm právní předchůdce žalobce mohl požadovat zaplacení smluvních pokut 5 000 Kč (1 000 Kč a 4 000 Kč), jež byly pro tento případ v souladu s ustanovením § 2048 a násl. občanského zákoníku platně sjednány. Celá tato pohledávka pak byla v souladu s ustanovením § [číslo] a následujících postoupena původním věřitelem [právnická osoba] [právnická osoba] na žalobce, který ještě naposled před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dluhu, avšak zcela marně. Z těchto důvodu soud žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jež určovalo v době prodlení žalované výši úroků z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.