13 C 300/2023-23 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 28 880 Kč. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaný se při kontrole v MHD provozované právním předchůdcem žalobce nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobce požadoval úhradu žalované částky. Dne [datum] uzavřel žalobce jako postupník s Dopravním podnikem [právnická osoba] jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy byla na žalobce postoupena i pohledávka vůči žalovanému. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud rozhodoval dle § 115a o. s. ř. bez jednání a dospěl k závěru, že žalovaný byl přistižen v [obec] bez platného jízdního dokladu dopravního podniku. Z toho důvodu byl s ním sepsán„ Zápis“ a uloženo mu zaplatit dle smluvních přepravních podmínek vedle jízdného i přirážku. Jedná se o tyto případy: <b>Datum [příjmení] [příjmení] [příjmení] v Kč Přirážka v Kč</b> [datum] [číslo] 12 20 1 500 [datum] [číslo] 11 20 1 500 [datum] [číslo] 2 20 1 500 [datum] [číslo] 4 20 1 500 [datum] [číslo] 2 20 1 500 [datum] [číslo] 45 20 1 500 [datum] [číslo] 12 20 1 500 [datum] [číslo] 45 20 1 500 [datum] [číslo] 12 20 1 500 [datum] [číslo] 2 20 1 500 [datum] [číslo] 48 20 1 500 [datum] [číslo] 31 20 1 500 [datum] [číslo] 12 20 1 500 [datum] [číslo] 39 20 1 500 [datum] [číslo] 11 20 1 500 [datum] [číslo] 11 20 1 500 [datum] [číslo] 54 20 1 500 [datum] [číslo] 1 20 1 500 [datum] [číslo] [PSČ] 1 500 Tyto pohledávky [ulice] podnik [právnická osoba] postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce. Při právním hodnocení dospěl soud k závěru, že žalovaný cestoval hromadnou dopravou provozovanou žalobcem bez platného jízdního dokladu. Tím naplnil podmínky ustanovení § 37 odst. 5 písm. c) a odst. 6) zákona č. 266/1994 Sb. nebo § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb. a § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb. za použití smluvních přepravních podmínek, aby po něm dopravní podnik mohl požadovat vedle jízdného i přirážku. Tato pohledávka pak byla v souladu s ust. § 1879 a následujících zák. č. 89/2012 Sb., tedy občanského zákoníku postoupena na žalobce, který tuto skutečnost žalovanému písemně oznámil. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení žalované částky a úroků z prodlení, jejichž výše není v rozporu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., které v době vzniku prodlení určovalo výši úroků. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 608 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 156 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 880 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.