13 C 327/2023-20 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 22 800 Kč. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaná se při kontrole v MHD provozované právním předchůdcem žalobce nemohla ve více případech prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobce požadoval úhradu žalované částky. Dne uzavřel žalobce jako postupník s Dopravním podnikem [právnická osoba] jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy byla na žalobce postoupena i pohledávka vůči žalované. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soud rozhodoval dle § 115a o. s. ř. bez jednání a dospěl k závěru, že žalovaná byla přistižena v [obec] bez platného jízdního dokladu dopravního podniku. Z toho důvodu byl s ní ve všech případech sepsán„ Zápis“ a uloženo jí zaplatit dle smluvních přepravních podmínek vedle jízdného i přirážku. Jedná se o tyto případy: <b>Datum [příjmení] [příjmení] [příjmení] v Kč Přirážka v Kč</b> [datum] [číslo] 54 20 1 500 [datum] [číslo] 54 20 1 500 [datum] [číslo] 40 20 1 500 [datum] [číslo] 40 20 1 500 [datum] [číslo] [PSČ] 1 500 [datum] [číslo] 45 20 1 500 [datum] [číslo] 4 20 1 500 [datum] [číslo] 4 20 1 500 [datum] [číslo] 54 20 1 500 16. 2. [PSČ] 40 20 1 500 [datum] [číslo] 54 20 1 500 [datum] [číslo] 7 20 1 500 [datum] [číslo] 37 20 1 500 [datum] [číslo] 40 20 1 500 [datum] [číslo] 11 20 1 500 Tyto pohledávky [ulice] podnik [právnická osoba] postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne13. 10. 2021 na žalobce. Při právním hodnocení dospěl soud k závěru, že žalovaná cestovala hromadnou dopravou provozovanou žalobcem bez platného jízdního dokladu. Tím naplnila podmínky ustanovení § 37 odst. 5 písm. c) a odst. 6) zákona č. 266/1994 Sb. nebo § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb. a § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb. za použití smluvních přepravních podmínek, aby po ní dopravní podnik mohl požadovat za každou takovou jízdu vedle jízdného i přirážku. Tato pohledávka pak byla v souladu s ust. § 1879 a následujících zák. č. 89/2012 Sb., tedy občanského zákoníku postoupena na žalobce, který tuto skutečnost žalovanému písemně oznámil. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení žalované částky a úroků z prodlení, jejichž výše není v rozporu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., které v době vzniku prodlení určovalo výši úroků. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 364 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 912 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.