13 C 397/2022-31 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala určení, že žalovaný je ke dni [datum] vlastníkem automobilu značky Volkswagen Golf [registrační značka]. Poté co zjistila, že původní žalovaný [jméno] [příjmení] automobil prodal, navrhla aby soud připustil záměnu účastníků na straně žalované za [celé jméno žalovaného], který předmětný automobil měl od původního žalovaného zakoupit a soud tomuto návrhu vyhověl. Žalobu odůvodnila tím, že vozidlo bylo na základě kupní smlouvy prodáno dne [datum]. Nabyvatel vozidla však přestože disponoval plnou mocí od žalobkyně a bylo to dohodnuto v kupní smlouvě, neprovedl změnu vlastníka v rámci evidence vozidel. K záznamu nedošlo ani no několikerých výzvách žalobkyně. Žalobkyně se domnívá že má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť tato žaloba je preventivního charakteru, když její pomocí se snaží eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o. s. ř. a dospěl k závěru, že žalobkyně prodala dne [datum] vozidlo Volkswagen golf [příjmení] [anonymizováno], [registrační značka], [celé jméno původního účastníka] bytem [adresa původního účastníka] (kupní smlouva uzavřená mezi žalobkyní jako prodávající a [celé jméno původního účastníka] jako kupujícím dne [datum]). Přestože žalobkyně udělila žalovanému plnou moc k vyřízení přepisu vozidla v evidenci vlastníků vozidel, žalovaný tak neučinil ani po písemné výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] (výzva ze dne [datum] adresovaná [celé jméno původního účastníka]). Ten naopak předmětné vozidlo prodal dále, a to [celé jméno žalovaného] bytem [adresa žalovaného] (kupní smlouva uzavřená mezi [celé jméno původního účastníka] jako prodávajícím a [celé jméno žalovaného] jako kupujícím dne [datum]). Podle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. Soud věc po právní stránce hodnotil tak, že v souladu s citovaným ustanovením občanského zákoníku došlo k nabytí vlastnického práva k žalobě označenému vozidlu dne [datum] panem [celé jméno původního účastníka], který jej následně ke dni [datum] prodal [celé jméno žalovaného], když žádný právní předpis nestanoví pro převod vlastnického práva k motorovému vozidlu žádné zvláštní podmínky. Na požadovaném určení pak má žalobkyně naléhavý právní zájem především s ohledem na možné dovození jej odpovědnosti za škody vzniklé při provozu tohoto vozidla či možné postihy za nehrazení pojištění odpovědnosti za škody vzniklé provozem tohoto motorového vozidla. [jméno] pak nemá žádnou možnost napravit tuto evidenci tak, aby odpovídala skutečnému stavu. Z těchto důvodu soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 164 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (podání žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 400 Kč ve výši 1 764 Kč.