16 C 401/2022-25 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 248,16 Kč představující dlužnou jistinu úvěru, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 20 716,59 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 030,71 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 248,16 Kč od [datum] do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 15 248,16 Kč od [datum] do zaplacení, z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit navýšenou o úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 500 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 podmínek smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Na pohledávku žalobkyně žalovaný dosud uhradil 23 700 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. 4. Z účastníky předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se dne [datum] zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatek 18 500 Kč, který zahrnuje poplatek za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, úrok 3 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 10 000 Kč, splatit v 58 týdenních splátkách po 750 Kč Částku 25 000 Kč převzal žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy. V čl. 1 smluvních podmínek je uvedena výše úrokové sazby, a to pro případ 58 splátek ve výši 23,72 % ročně. (zjištěno ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum]) Právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný vyplnil do karty zákazníka. Žalovaný do tzv. karty zákazníka písemně prohlásil, že pracuje na plný pracovní úvazek jako zedník u zaměstnavatele [příjmení] [jméno], stav-Holl. V zákaznické kartě je uvedeno, že zaměstnání bylo ověřeno a zaměstnavatel je dosažitelný na uvedeném telefonním čísle. Žalovaný uvedl, že má příjem ze mzdy 15 000 Kč a další příjmy 5 000 Kč. Jeho měsíční výdaje na bydlení činí 3 000 Kč, na domácnost rovněž 3 000 Kč, na telefon platí 300 Kč měsíčně a dále hradí jiné dluhy ve výši 3 375 Kč. K zákaznické kartě žalovaný obchodnímu zástupci doložil občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky, a SIPD. (zjištěno ze zákaznické karty ze dne [datum]) Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy – seznamu pohledávek – str. 6) Žalovanému tuto skutečnost právní předchůdkyně žalobkyně písemně oznámila dopisem datovaným dne [datum], odeslaným dne [datum]. Tímto dopisem byl žalovaný vyzván k plnění pohledávky ve lhůtě 10 dní od data doručení dopisu. (zjištěno z dopisu oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku ze dne [datum]) K zaplacení žalovaných částek byl žalovaný vyzýván také předžalobní upomínkou odeslanou dne [datum] (zjištěno z výzvy ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum]) 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně se dne [datum] zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky navýšené o poplatek 18 500 Kč vrátit v týdenních splátkách. Částku 25 000 Kč poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný uvedl v zákaznické kartě. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum] a také předžalobní upomínkou. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Podle ustanovení § 1 druhé věty zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 8. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění zákona č. 43/2013 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění zákona č. 43/2013 Sb., není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 10. Podle ustanovení § 588 věty první občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 13. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouvy o zápůjčce a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelské úvěry a na dané závazky dopadá úprava zákona č. 145/2010 Sb., účinného v době uzavření smlouvy. Pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby. 14. V souladu s ustanovením § 9 zákona č. 145/2010 Sb. bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tyto spotřebitelské úvěry splácet a úvěry poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalov