16 C 72/2023-17 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 114 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 114 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že je vlastníkem bytu [číslo] o velikosti 1+3 situovaného v 4. nadzemním podlaží budovy [adresa], č. or. 24 na ulici [ulice] v [obec] [část obce]. Žalovaný užíval předmětný byt v období od [datum] do [datum] na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], a poté co nájemní poměr skončil ke dni [datum] uplynutím doby určité, užíval předmětný byt v období od [datum] do [datum] zcela bez právního důvodu. Žalovaná částka sestává z nároku na úhradu služeb spojených s bydlením za období od [datum] do [datum] ve výši nedoplatku 1 120 Kč a od [datum] do [datum] ve výši 12 065 Kč, na který byl započten úrok z jistoty ve výši 5 Kč, dlužná částka tedy činí 12 060 Kč. Při předání předmětného bytu zpět žalobkyni bylo zjištěno, že byt není ke dni předání ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání s přihlédnutím k běžnému opotřebení, přičemž způsobené škody byly vyčísleny na částku v celkové výši 11 338 Kč. Dne [datum] vystavila žalobkyně žalovanému na částku 11 338 Kč fakturu [číslo]. Na tuto částku byla započtena kauce ve výši 2 404 Kč, dále již nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Doručením výzvy k zaplacení dlužné částky se pohledávky žalobkyně staly splatnými ke dni [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud proto rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se jako pronajímatel zavázala přenechat žalovanému jakožto nájemci do užívání na dobu určitou od [datum] do [datum] byt [číslo] o velikosti 1+3, o výměře 78,45 m2, v 4. nadzemním podlaží budovy [adresa], č. or. 24 na ulici [ulice] v [obec] [část obce]. Podle čl. III. odst. 3.1 smlouvy se žalovaný jakožto nájemce zavázal hradit nájemné 8 500 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu 2 850 Kč měsíčně. V čl. IV. smlouvy se žalovaný zavázal složit pronajímateli 11 350 Kč jako jistotu k zajištění nájemného, jiných plateb a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem. Smluvní strany se dohodly, že pronajímatel je oprávněn jistotu použít k úhradě jakýchkoliv svých splatných pohledávek za nájemcem vzniklých v souvislosti s užíváním bytu, zejména k úhradě dlužného nájemného, jiných plateb nebo k úhradě jakýchkoliv jiných splatných pohledávek (např. na krytí škod, které způsobil nájemce v předmětu nájmu či ve společných prostorách domu), a to bez ohledu na to, zda jsou tyto pohledávky písemně nájemcem uznané nebo přiznané pravomocným rozhodnutím soudu či jiného orgánu. Podle čl. 4 je pronajímatel oprávněn jednostranně započíst složenou jistotu na pohledávky za nájemcem kdykoliv v průběhu trvání i po skončení nájemního vztahu. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem budovy [adresa], bytového domu, stojícího na pozemku parc. [číslo] na ulici [ulice], v katastrálním území Poruba, zapsaného na [list vlastnictví], v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava. 7. Z vyúčtování služeb a plnění spojených s užíváním bytů za období od [datum] do [datum] ze dne [datum] soud zjistil, že po započtení uhrazených záloh na služby spojené s užíváním bytu vznikl žalovanému nedoplatek na těchto službách ve výši 1 120 Kč. Vyúčtování obsahuje podrobný rozpis spotřebovaných energií a dalších služeb. 8. Z vyúčtování služeb a plnění spojených s užíváním bytů za období od [datum] do [datum] ze dne [datum] soud zjistil, že po započtení uhrazených záloh na služby spojené s užíváním bytu vznikl žalovanému nedoplatek na těchto službách ve výši 12 065 Kč. Na tuto částku žalobkyně započetla úrok z jistoty ve výši 5 Kč, nedoplatek tak činí 12 060 Kč. Vyúčtování obsahuje podrobný rozpis spotřebovaných energií a dalších služeb. 9. Z protokolu o převzetí/předání bytu soud zjistil, že žalovaný užíval předmětný byt i po uplynutí sjednané doby nájmu, a to až do [datum], kdy byt předal zpět žalobkyni. Žalovaný uvedl jako svou novou doručovací adresu svou aktuální adresu trvalého pobytu. Podle protokolu byly při předání bytu zjištěny závady, a to dodání vstupních dveří za 4 370 Kč, dvakrát dodání dveří, a to do koupelny a komory, za 2 946 Kč, dovyčištění sporáku za 200 Kč, úklid bytu za 2 408 Kč, renovace silikonu na vaně za 422 Kč, dodání 2 ks žárovky za 142 Kč a poškozený obklad u vany za 850 Kč. Žalovaný v protokolu písemně prohlásil, že předmětný byt není ke dni předání ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání s přihlédnutím k běžnému opotřebení při běžném užívání bytu a vadám, které je povinen odstranit pronajímatel ve smyslu ustanovení § 2293 občanského zákoníku a prohlásil, že v bytě provedl bez souhlasu pronajímatele změny, které snížily hodnotu bytu. Žalovaný dále písemně prohlásil, že výše škody způsobené porušením povinnosti vrátit byt ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání s přihlédnutím k obvyklému opotřebení bytu činí 11 338 Kč a že uznává svůj závazek vůči pronajímateli z titulu výše uvedeného nároku na náhradu způsobené škody co do důvodu i výše a souhlasí s tím, aby pronajímatel započetl svou výše uvedenou pohledávku na pohledávku žalovaného za pronajímatelem na vrácení jistoty. Přímo u prohlášení je připojen podpis žalovaného. 10. Z daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 11 338 Kč za škodu způsobenou užíváním bytu M. [příjmení] [číslo] v [obec] [část obce], přičemž v daňovém dokladu je uvedeno, že platba byla částečně uhrazena z jistoty ve výši 2 404 Kč, proto zbývá uhradit doplatek 8 934 Kč. 11. Z dopisu ze dne [datum] a dodejky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužných částek, dopis byl doručován žalovanému na adresu trvalého pobytu dne [datum], avšak nebyl zastižen, dopis si nevyzvedl a byl mu vhozen do domovní schránky dne [datum]. 12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se v nájemní smlouvě ze dne [datum] zavázala přenechat žalovanému do užívání na dobu určitou od [datum] do [datum] byt [číslo] v 4. nadzemním podlaží budovy [adresa] na ulici [ulice] v [obec] [část obce], který je ve vlastnictví žalobkyně, a žalovaný se zavázal hradit nájemné 8 500 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu 2 850 Kč měsíčně. Žalovaný užíval předmětný byt i po uplynutí sjednané doby nájmu, a to až do [datum], kdy byt předal zpět žalobkyni. Za bezesmluvní období od [datum] do [datum] vznikl žalovanému na službách spojených s užíváním bytu nedoplatek 1 120 Kč a za bezesmluvní období od [datum] do [datum] ze dne [datum] nedoplatek činil 12 060 Kč. Na vnitřním vybavení bytu žalovaný způsobil poškození nad rámec běžného opotřebení při běžném užívání bytu a vady, které v součtu činily 11 338 Kč. Žalovaný výslovně písemně prohlásil že uvedenou škodu co do důvodu a výše uznává. Žalobkyně na částku 11 338 Kč vystavila fakturu, přičemž na tuto částku byla započtena část jistoty ve výši 2 404 Kč, a proto zbývá uhradit doplatek 8 934 Kč. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla žalovanému zaslána doporučeně. 13. Podle § 2201 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 14. Podle § 2254 odst. 2 věty první o. z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. 15. Podle § 2293 odst. 1 o. z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. 16. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 17. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 18. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] stal podle § 2201 o. z. ve spojení s § 2235 o. z. nájemcem bytu a zavázal se platit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Žalovaný byt užíval i po skončení nájmu, což bylo prokázáno protokolem o převzetí/předání bytu ze dne [datum]. Žalobkyně tak má