17 C 87/2023-29 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou podanou dne 25. 5. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 921 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 5. 4. 2017 do zaplacení. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že dne 23. 8. 2016 žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o půjčce, na základě které poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala žalobkyně vrátit celkem částku 26 550 Kč (půjčku ve výši 15 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 11 550 Kč) v týdenních splátkách po 413 Kč tak, že první splátka měla být uhrazena 30. 8. 2016 a každá další splátka vždy do sedmého dne od přpředchozí splátky. Žalovaná řádně a včas své smluvní závazky neplnila, na svůj závazek ze smlouvy zaplatila 13 629 Kč, splatnost pohledávky tak nastala 4. 4. 2017, od 5. 4. 2017 je žalovaná se splátkami v prodlení. Žalobkyně žalovanou vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaná na výzvu nereagovala. 2. Při jednání dne 30. 8. 2023 žalovaná vznesla námitku promlčení. 3. Soud provedl dokazování a z jednotlivých důkazů zjistil tyto rozhodné skutečnosti: 4. - z listiny označené smlouva o peněžité zápůjčce [číslo] datované dnem 23. 8. 2016, že v ní žalovaná potvrzuje, že jí žalobkyně dne 23. 8. 2016 zapůjčila v hotovosti částku 15 000 Kč a tuto částku se zavazuje vrátit žalobkyni spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 550 Kč v 59. týdenních splátkách po 443 Kč, přičemž první takovou splátku se zavázala zaplatit 23. 8. 2016, další splátky pak vždy ve lhůtě sedmi dní po datu splatnosti předchozí splátky, celková částka bude uhrazena v plné výši nejpozději do 17. 10. 2017. 5. - z dopisu právního zástupce žalobkyně adresovaném žalované dne 22. 4. 2021, z poštovního podacího archu, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, zásilka byla podána k doručení dne 22. 4. 2021; 6. - z informace ke smlouvě [číslo] že žalovaná vykazuje dle předmětné smlouvy úhrady ze strany žalované celkem ve výši 13 629 Kč, a celkovou dlužnou částku 12 951 Kč. 7. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci dle ustanovení § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k následujícímu rozhodnému závěru o skutkovém stavu věci: 8. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 23. 8. 2016 smlouvu, kterou nazvali smlouva o půjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalované dne 23. 8. 2016 v hotovosti částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala částku 15 000 Kč vrátit žalobkyni a dále zaplatit žalobkyni souhrnný poplatek ve výši 11 550 Kč, tedy celkem 26 550 Kč, to vše v 59 týdenních splátkách po 443 Kč, přičemž první takovou splátku se žalovaná zavázala zaplatit v den uzavření smlouvy a další splátky pak vždy ve lhůtě sedmi dní po datu splatnosti předchozí splátky (z uvedené smlouvy o půjčce ze dne 23. 8. 2016). Tedy při řádném splácení by částka 26 550 Kč byla splacena 17. 10. 2017. Dále soud vyšel z tvrzení samotné žalobkyně, že žalovaná z uvedených závazků uhradila 13 629 Kč, že svůj závazek splácet žalovaná nesplnila řádně a včas a že splatnost pohledávky nastala 4. 4. 2017, neboť tato tvrzení žalovaná nerozporovala a ani z provedených důkazů nebyl prokázán opak. Z ostatních provedených důkazů soud nečinil žádná zjištění a ani je nehodnotil, neboť pro posouzení věci již nejsou po skutkové a právní stránce významné, jak se podává z právního hodnocení věci dále v tomto odůvodnění. 9. Uvedené závěry o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, vyšel přitom zejména z následujících zákonných ustanovení: 10. § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. 11. § 610 odst. 1 o.z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. 12. § 619 odst. 1 o.z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. 13. § 619 odst. 2 o.z., právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. 14. § 629 odst. 1 o.z., promlčecí lhůta trvá tři roky. 15. § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Při právním hodnocení věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaná coby úvěrovaná uzavřely dne 23. 8. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. o.z. a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť poskytování úvěru bylo předmětem podnikání žalobkyně a žalovaná vystupovala jako spotřebitelka. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované v den podpisu smlouvy v hotovosti částku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 550 Kč, tedy celkem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni 26 550 Kč, a to v 59týdenních splátkách po 443 Kč, přičemž první taková splátka byla splatná v den uzavření smlouvy, tedy 23. 8. 2016 a poslední splátka pak byla při řádném splácení splatná 17. 10. 2017. Žalobkyně tvrdila a z jejího tvrzení soud vyšel, že splatnost pohledávky nastala již 4. 4. 2017. Žalovaná vznesla v řízení námitku promlčení (§ 610 o.z.). Pro posouzení této námitky jsou rozhodná citovaná ustanovení § 609 a následující o.z., upravující promlčení práva. Dle ustanovení § 629 o.z. promlčecí lhůta pro uplatnění veškerých nároků žalobkyně činila tři roky a počítáno od tvrzené splatnosti 4. 4. 2017 tak promlčecí doba uplynula již 4. 4. 2020, počítáno od splatnosti dle smlouvy 17. 10. 2017, uplynula promlčecí doba 17. 10. 2020. Žalobkyně uplatnila své právo u soudu (podala žalobu) až dne 25. 5. 2023, tedy v každém případě po uplynutí tříleté (tři roky uplynuly již 4. 4. 2020 nebo 17. 10. 2020) promlčecí lhůty. Námitku promlčení proto žalovaná vznesla důvodně, a tudíž promlčená majetková práva z projednávané smlouvy nelze přiznat ve smyslu § 609 o.z., a proto soud žalobu zamítl. Není již přitom rozhodné, že se postupně promlčovaly jednotlivé týdenní splátky, neboť postačí vyhodnocení promlčení ve vztahu k poslední splátce, neboť i tato je již promlčena, jak bylo již rozvedeno. 17. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve věci plně úspěšná, přiznal jí soud proti neúspěšné žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení ve výši 6 291 Kč, kteréžto náklady sestávají z odměny za zastoupení advokátem, a to paušální odměny dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) ve výši 1 620 Kč za každý ze tří úkonů právní služby celkem 4 860 Kč (příprava a převzetí věci, vyjádření žalované k žalobě ze dne 28. 8. 2023 a účast u jednání soudu dne 30. 8. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT), paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč ke každému úkonu právní služby dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, z náhrady za promeškaný čas za cestu k jednání soudu a zpět, to jest za 2 započaté půlhodiny (100 Kč za každou započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 AT) náhrada 200 Kč, z cestovného dle § 13 odst. 1 AT a zákona č. 262/2006 Sb. z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne 30. 8. 2023, celkem 46 km osobním vozidlem zn. Kia, [registrační značka] s průměrnou spotřebou 5,8 litrů nafty [číslo] km, cenou dle vyhlášky č. 191/2023 Sb. 34,10 Kč/litr a sazbou základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 5,20 Kč/km, celkem cestovné 331 Kč.