17 C 90/2023-25 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 290 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 290 Kč od 7. 6. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že po prověření úvěruschopnosti žalované prostřednictvím dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] se žalovanou prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] dne 7. 5. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, a to poukázáním na účet č. [bankovní účet] dne 7. 5. 2021. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě částky 10 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč a s úrokem ve výši 295,89 Kč do 6. 6. 2021. Žalovaná do podání žaloby neuhradila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou o úvěru požaduje po žalované zaplacení částky 14 290 Kč, sestávající z jistiny ve výši 10 000 Kč, z poplatku ve výši 3 994,11 Kč a z úroku ve výši 295,89 Kč. Právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzýval před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud provedl ve věci dokazování listinami, z nichž zjistil tyto rozhodné skutečnosti: Ze smlouvy označené smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 7. 5. 2021 a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že smlouva byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Podle smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 10 000 Kč jako spotřebitelský bezúčelový úvěr na účet žalované č. [bankovní účet]. V uvedené smlouvě se žalovaná zavázala k vrácení celkové částky ve výši 14 290 Kč sestávající z jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč a úroku s úrokovou sazbou pevnou ve výši 36 % ročně, tj. úroku za dobu trvání úvěru ve výši 295,89 Kč, do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrované, tj. do 6. 6. 2021. Z potvrzení o platbě z účtu právní předchůdkyně žalobkyně u [právnická osoba], že na účet právní předchůdkyně žalobkyně byla převedena dne 21. 12. 2020 částka 1 Kč z účtu č. [bankovní účet] a na tento účet právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne 7. 5. 2021 částku 10 000 Kč. Žalobkyně tvrdila a žádný důkaz toto její tvrzení nevyvrací, a proto z těchto tvrzení soud vychází, že žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti na dlužnou částku neuhradila ničeho. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 7. 2022 a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2023 byla pohledávka za žalovanou společností [právnická osoba] postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 24. 3. 2023 (z citovaných smluv, ze seznamu postoupených pohledávek). Z dopisu ze dne 24. 3. 2023 je zjištěno, že v něm byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu z uvedené smlouvy o úvěru v celkové výši 37 682,15 Kč do 3 dnů, listina byla předána k doručení České poště, s.p., jak je zjištěno z poštovního podacího lístku ze dne 24. 3. 2023. I přes výzvu a poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) obsaženém v usnesení nadepsaného soudu ze dne 21. 6. 2023, žádné tvrzení žalobkyně neobsahuje konkrétní údaje (zejména exaktní), z nichž právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalované; z žádné listiny nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila příjmy a výdaje žalované a že údaje získané od žalované o těchto skutečnostech nezávisle ověřila. Ze sdělení [název] [název] [název] bylo zjištěno, že účet č. [bankovní účet] je veden na jméno žalované, dne 7. 5. 2021 byla na tento účet připsána částka 10 000 Kč pod variabilním symbolem, kterým je rodné číslo žalované. 4. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti s přihlédnutím k tomu, co uvedla žalobkyně, je prokázán následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně dne 7. 5. 2021 poskytla žalované částku 10 000 Kč na základě smlouvy o úvěru, kterou se žalovanou uzavřela dne 7. 5. 2021. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit do 6. 6. 2021 a dále se zavázala ve stejné lhůtě zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč a úrok ve výši 295,89 Kč (z uvedené smlouvy o zápůjčce, z potvrzení o platbě, ze sdělení banky). Žalovaná poskytnuté peníze ve výši 10 000 Kč právní předchůdkyni žalobkyně nevrátila, nezaplatila ani dohodnutý poplatek a úroky (z tvrzení žalobkyně). Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka z uvedené smlouvy postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni (ze smluv o postoupení pohledávek, ze seznamu postoupených pohledávek). Dále bylo prokázáno, že žalobkyně přes poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. neunesla břemeno tvrzení a na to navazující břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a) a písm. b) o.s.ř.) ve vztahu k otázce posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením projednávané smlouvy. 5. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení: 6. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 9. § 576 o.z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala.li by strana neplatnost včas. 10. § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakž i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. § 588 věta první o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Po právním hodnocení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla 7. 5. 2021 uzavřena smlouva, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úv