24 C 104/2023-20 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení k návrhu manželky, došlému soudu dne 29. 3. 2023, byl rozvod manželství účastníků, uzavřeného dne 8. 10. 2016 v kostele svatého [jméno], zapsané v knize manželství [příjmení] úřadu [část obce], okres [okres]. Manžel s rozvodem manželství souhlasil a k návrhu na rozvod manželství se připojil. 2. Soud vzal za prokázané, že účastníci řízení spolu nežijí jako manželé od prosince 2022, mají rozdílné pohledy na vedení domácnosti a výchovu společného dítěte. U obou manželů se jedná o manželství první. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 13. 2. 2023 č. j. [číslo jednací] byl nezletilý syn [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození] svěřen na dobu po rozvodu manželství do výchovy matky (manželky) a otec (manžel) se zavázal přispívat na výživu nezletilého syna částkou 2 000 Kč měsíčně, počínaje dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů. Rozsudek nabyl právní moci dne 3. 3. 2023. V současné době na straně manželky ani na straně manžela již nepřichází v úvahu obnovení manželského soužití. 3. Po právní stránce soud věc posuzoval podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Za příčinu rozvratu manželství soud považuje rozdílné pohledy účastníků na vedení domácnosti a východu dítěte. Rozvod manželství nebyl shledán v rozporu se zájmy nezletilého dítěte účastníků [jméno] [celé jméno manžela], které by byly dány zvláštními důvody, neboť manželé jsou schopni spolupracovat jak ve věci výchovy a výživy dítěte, tak i ohledně styku manžela s ním (§ 755 odst. 2 písm. a/ občanského zákoníku). Soud proto návrhu manželky se souhlasem manžela vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 5. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 23 věty první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z. ř. s.“), podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.