24 C 312/2023-19 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení k návrhu manželky, došlému soudu dne , datum, , byl rozvod manželství účastníků, uzavřeného dne , datum, před Statutárním městem , adresa, , Úřadem městského obvodu , adresa, . Manžel se k návrhu na rozvod manželství nevyjádřil.2. Soud vzal za prokázané, že u obou účastníků se jedná o manželství první. Z manželství účastníků se nenarodily žádné společné děti. Účastníci řízení spolu nežijí jako manželé asi po dobu 4 let. V době jejich společného soužití ve , Anonymizováno, začaly mezi účastníky od roku 2019 vznikat neshody, neboť manžel chvíli pracoval, chvíli nepracoval a manželka každodenně dojížděla z , Anonymizováno, do práce do , adresa, . Postupem času si manželé přestali rozumět, stávalo se, že spolu několik dní nepromluvili. Nakonec mezi nimi vzájemná komunikace naprosto ustala. Manželka se v roce 2019 odstěhovala z , Anonymizováno, nejprve ke své matce do , adresa, , kde bydlela déle než 2 roky, následně si pak našla přítele, u kterého bydlí poslední 2 roky. Manžel zůstal bydlet ve , Anonymizováno, . Manželé se spolu od roku 2019 nestýkají, nejsou ve vzájemném kontaktu ani spolu nekomunikují. V současné době nic nenasvědčuje tomu, že by manželské soužití bylo možné obnovit (z oddacího listu účastníků a výpovědi manželky jako účastnice řízení).3. Po právní stránce soud věc posuzoval podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Za příčinu rozvratu manželství soud považuje vzájemné neshody mezi manžely, které vedly k jejich vzájemnému citovému odcizení. Rozvrat manželství byl pak dovršen tím, že manželka navázala známost s jiným mužem. Soud proto návrhu manželky vyhověl a manželství účastníků rozvedl.5. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 23 věty první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.“), podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.