8 C 120/2023-17 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému vyklidit byt [číslo] sestávající z jednoho pokoje, kuchyně a příslušenství, nacházející se v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] v [obec], který stojí na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Bílovec - město, vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, pracoviště [obec], a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku. Uvedl, že dne [datum] a poté dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o nájmu předmětného bytu na dobu určitou. Bylo dohodnuto, že automatická prolongace se vztahuje pouze na nájemce, kteří ke dni ukončení nájemního vztahu nebyli v prodlení s úhradou nájemného a nemají neuhrazené splatné závazky. Žalovaný neuhradil řádně nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, proto mu smlouva o nájmu bytu nebyla prolongována a nájemní vztah skončil ke dne [datum]. Dne [datum] zaslal žalobce žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky a k vyklizení a předání bytu. Žalovaný však na výzvu žalobce nereagoval, předmětný byt nevyklidil a nevrátil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005). V dané věci má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemku parcela [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] objekt bydlení, který je zapsán na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území [obec] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín. Žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o nájmu bytu [číslo] nacházejícího se v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] sestávající z 1 pokoje, kuchyně, předsíně a sociálního zařízení. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že pokud nájemce nevyzve pronajímatele nebo pronajímatel nevyzve nájemce do 30 dnů před datem ukončení nájemního vztahu, aby byt opustil a vyklidil, platí, a to opakovaně, že je nájem znovu ujednán za podmínek stanovených v této smlouvě na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše však 12 měsíců. Toto ustanovení se vztahuje pouze na nájemce, kteří ke dni ukončení nájemního vztahu nebyli v prodlení s úhradou nájemného a nemají neuhrazené splatné závazky vůči žalobci (ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum]). Nájem skončil ke dni [datum], neboť byl žalovaný k tomuto datu dlužníkem žalobce. Dne [datum] zaslal žalobce žalovanému výzvu k okamžitému vyklizení a vrácení bytu a současně ho vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 7 189 Kč (z výzvy k zaplacení dlužné částky a k vyklizení). Žalovaný uvedený byt nevyklidil a nevrátil. Podle ustanovení § 2201 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ustanovení § 2285 občanského zákoníku, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let. To neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Podle ustanovení § 2292 občanského zákoníku, nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem skončí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Podle ustanovení § 1042 odst. 1 občanského zákoníku v platném znění, se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Po právní stránce soud věc posoudil dle výše citovaných zákonných ustanovení. Žalobce jako vlastník domu, v němž se byt nachází, se domáhá ochrany svého vlastnického práva dle ustanovení § 1042 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný užívá byt v jejím vlastnictví i přesto, že nájemní vztah skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán, ke dni [datum]. Žalobce písemnou výzvou vyzvala žalovaného k vyklizení bytu, tedy k prodloužení nájemního vztahu na další období nedošlo. Důvodem byla skutečnost, že žalovaný dluží na nájemném a svůj dluh nemá snahu vyrovnat. Po skončení nájmu vznikla žalovanému povinnost v souladu s ustanovením § 2292 občanského zákoníku byt odevzdat pronajímateli v den, kdy nájem skončil. Žalovaný tuto povinnost nesplnil a v bytě dále bydlí bez právního důvodu, čímž neoprávněně zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobce k tomuto bytu. Za této situace soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému, aby předmětný byt vyklidil v zákonné pariční lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 776 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 písm. e) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 600 Kč ve výši 1 176 Kč.