22 C 286/2024-45 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 8. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 106 927,08 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 14 919,09 Kč od 2. 11. 2023 do 17. 6. 2024, kapitalizovaného úroku ve výši 10 921,30 Kč od 2. 11. 2023 do 17. 6. 2024, zákonného úroku z prodlení z částky 106 927,08 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně a úroku 15 % ročně z částky 106 927,08 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.2. Žalobu včetně jejího doplnění ze dne 2. 9. 2024 a ze dne 21. 10. 2024 odůvodnil tvrzením, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 27. 11. 2021 uzavřena Smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru na sporožirovém účtu, jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr na sporožirovém účtu až do sjednaného limitu 8 000 Kč. Tento limit byl postupně navyšován prostřednictvím elektronického bankovnictví žalovaného až na částku 100 000 Kč. K navýšení úvěrového limitu došlo dne 27. 6. 2022 na částku 14 000 Kč, dne 31. 7. 2022 na částku 50 000 Kč, dne 30. 8. 2022 na částku 88 000 Kč a dne 23. 9. 2022 na částku 100 000 Kč. Žalobce svou povinnost splnil a žalovanému úvěr poskytl s tím, že mu umožni na účtu č. , č. účtu, realizovat platby v rozsahu poskytnutého úvěru. Žalovaný nesměl přečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku a měl povinnost poskytnutý kontokorent v celé výši splatit, tzn. zajistit, aby byl zůstatek na účtu kladný nebo alespoň nulový, a to nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání úvěru. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetu a žalobce byl oprávněn úročit vedle řádného smluvního úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Nepovolený debetní zůstatek byl žalovaný povinen žalobci neprodleně uhradit, což žalovaný neučinil ani na výzvu žalobce ze dne 1. 11. 2023, kde žalobce současně vypověděl smlouvu o sporožirovém účtu a dalších dohod o službách souvisejících s účtem a dlužnou pohledávku ze sporožirového účtu převedl na evidenční účet pro splácení pohledávky č. , č. účtu, . Částka 106 927,08 Kč představuje jistinu dluhu, která odpovídá záporného zůstatku na sporožirovém účtu ke dni převodu pohledávky na evidenční účet a je tvořena rozdílem mezi částkami čerpanými žalovaným ve výši 558 265,04 Kč, přirostlým smluvním úrokem ve výši 21 193,39 Kč, úrokem z prodlení ve výši 25,85 Kč, poplatky ve výši 5 800 Kč, a to vše ponížené o splátky žalovaného na jistinu ve výši 478 357,20 Kč. Úroky z celkové výše čerpané jistiny žalobce požaduje v souladu s odst. 3.1. Smlouvy o kontokorentním úvěru. Poplatky ve výši 5 800 Kč byly naúčtovány v souladu s odst. 4.2 smlouvy a Ceníku. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to individuálně v souladu s platnými strategiemi banky a s principy odpovědného úvěrování. Byly kontrolovány informace v interních a externích databázích, žalobce porovnával příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem žalobce získal částku disponibilních zdrojů žalovaného. Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.4. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobce se z jednání řádně omluvil. Žalovaný se k jednání nedostavil, z jednání se neomluvil ani nepožádal včas o odročení jednání. Doručení předvolání k jednání bylo u obou účastníků vykázáno včetně lhůty k zachování přípravy k jednání.5. Soud tedy projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalovanému smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne 27. 11. 2021 poskytl žalobce kontokorentní úvěr v celkové výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit žalobci do 1 roku ode dne čerpání úvěru. Úroková sazba byla dohodnuta na 18,90 % ročně (ze Smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne 27. 11. 2021). Žalovaný se seznámil s podmínkami poskytování služeb žalobce včetně přečerpání (kontokorentu) ve Všeobecných obchodních podmínkách, který byly nedílnou součástí smlouvy o kontokorentním úvěru. Limit kontokorentní úvěru byl postupně prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného navyšován a to nejprve dne 27. 6. 2022 na částku 14 000 Kč (z Dodatku ke smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne 27. 6. 2022), dne 31. 7. 2022 na částku 50 000 Kč (z Dodatku ke smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne 27. 6. 2022 a z Výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 7. 2022 do 31. 7. 2022), dne 30. 8. 2022 na částku 88 000 Kč (z Dodatku ke smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne 30. 8. 2022, z výpisu z účtu za období od 1. 8. 2022 do 31. 8. 2022) a dne 23. 9. 2022 na částku 100 000 Kč (z Dodatku ke smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne 23. 9. 2022, z Detailu zadané operace ze den 23. 9. 2022 a z Výpisu z účtu za období od 1. 9. 2022 do 30. 9. 2022). Žalovaný čerpal celkem částku 558 265,04 Kč (z Čerpání od 1. 7. 2022 do 4. 7. 2022) a splatil celkem částku 478 357,20 Kč (ze Splátek od 5. 7. 2022 do 4. 7. 2022). Veškeré úroky se žalovaný zavázal splácet v souladu s odst. 4.1. smlouvy o kontokorentním úvěru ve výši 18,90 % ročně. Žalobce vyúčtoval žalovanému za období od 10. 7. 2022 do 22. 9. 2023 poplatky v ceně 5 800 Kč v souladu s článkem 4.2. z smlouvy o kontokorentním úvěru. a hotovost/používání hotovosti pro účtu vedené v české měně (z Ceníku pro soukromou klientelu účinném od 1. 1. 2020). Žalobce upozornil žalovaného na nesplacení kontokorentu ve výši 105 353 Kč a vyzval jej ke splacení nejpozději do dne 31. 10. 2023 (z Poslední výzvy ze dne 23. 9. 2023). Ke dni 1. 11. 2023 byl na evidenční účet pohledávek č. , č. účtu, převedena pohledávka za žalovaným ve výši 106 927,08 Kč (z Výpisu z účtu za období od 1. 10. 2023 do 30. 11. 2023). Výzvou ze dne 3. 11. 2023 byl žalovaný informován o převedení pohledávky ve výši 106 927,08 Kč představující nepovolený debet a řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 6 182,67 Kč na evidenční účet žalobce (z výzvy ze dne 3. 11. 2023 a dodejky ze dne 8. 11. 2023). Výzvou právního zástupce žalobce odeslanou dne 19. 6. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky 132 945,68 Kč (z Oznámení o právním zastoupení a výzvě k úhradě ze dne 19. 6. 2024 a poštovního podacího archu).7. Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když ověřil, že tvrzený příjem ve výši 33 000 Kč odpovídá dle výpisů z účtů průměrnému příjmu žalovaného. Žalobce provedl lustraci v insolvenčním rejstříku, provedl kontrolu splátkové morálky žalovaného a z historie neměl žádné negativní informace o žalovaném. Orientační splátka žalovaného byla ve výši 3 000 Kč. Příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek a výdajů ve výši 13 315 Kč. Po odečtení nového splátkového zatížení žalovanému zbyla částka 29 100 Kč k pokrytí životních nákladů (z Posouzení úvěruschopnosti klienta).8. Soud shrnuje skutkový stav takto: Žalobce jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako dlužník podepsali dne 27. 11. 2022 smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které žalovaný čerpal na svém sporožirovém účtu úvěr až do výše 8 000 Kč. Dodatky ke smlouvě o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne 27. 6. 2022, ze dne 31. 7. 2022, ze dne 30. 8. 2022 a ze dne 23. 9. 2022 došlo k postupnému navýšení úvěrového limitu až na částku 100 000 Kč. Žalovaný čerpal celkem částku 558 265,04 Kč a postupně ve splátkách splatil 478 357,20 Kč. K jistině úvěru přirostly úroky ve výši 21 193,39 Kč, úrok z prodlení ve výši 25,85 Kč a poplatky ve výši 5 800 Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník pro soukromou klientelu. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetního zůstatku ve výši 106 927,08 Kč, který byl převeden na evidenční účet pohledávek žalobce. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce provedl proces ověřování úvěruschopnosti žalovaného.9. Z dalších provedených důkazů soud neučinil pro nadbytečnost žádná skutková zjištění.10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to