6 C 104/2024-13 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 500 Kč od 25. 4. 2023 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi původním věřitelem, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, tuto však žalobkyně není schopna doložit. Žalobkyně tak požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Původní věřitel poskytl žalovanému částku 11 500 Kč, a to v platbách 8 000 Kč dne 22. 4. 2021 a 3 500 Kč dne 10. 11. 2021 na bankovní účet č. , č. účtu, , v poznámce k platbě bylo uvedeno 239033. Žalovaný ke dni podání žaloby žalobkyni na uvedenou částku ničeho neuhradil. Žalovaný tak získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Pohledávka byla od původního věřitele postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne , datum, , tudíž žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení od , datum, .Přípisem ze dne , datum, sdělila , právnická osoba, . k dotazu soudu, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, připsána částka 8 000 Kč a dne , datum, částka 3 500 Kč, obě pod variabilním symbolem , var. symbol, . Majitelem tohoto účtu byl žalovaný , Jméno zainteresované osoby 0/0, .Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , poskytl žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, částku v celkové výši 11 500 Kč (z Potvrzení o provedených platbách). Ze sdělení Raiffeisenbank ze dne , datum, pak soud zjistil, že majitelem účtu byl žalovaný a na tento účet byla dne , datum, připsána částka 8 000 Kč a dne , datum, částka 3 500 Kč (ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Žalovaný na poskytnou částku neuhradil žalobkyni ničeho. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, (ze Smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván písemnou výzvou ze dne , datum, (z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, ).Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k závěru, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , poskytl žalovanému na jeho účet částku ve výši 11 500 Kč. Na tuto částku žalovaný ničeho neuhradil a došlo tak na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení. Je proto jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný ke dni vyhlášení rozsudku žalobkyni žalovanou částku zaplatil. Soud proto shledal žalobní nárok na zaplacení částky 11 500 Kč co do základu a výše důvodný a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, jehož výše je odůvodněna ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud aplikoval v případě přiznání náhrady nákladů ustanovení § 14b/1,5 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění, když žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.